Společné modlitby

neděle 28. ledna 2018 – 4. neděle po Zjevení

První čtení: Deuteronomium 18, 15-20

Hospodin, tvůj Bůh, ti povolá z tvého středu, z tvých bratří, proroka jako jsem já. Jeho budete poslouchat, zcela podle toho, co jsi žádal od Hospodina, svého Boha, na Chorébu v den shromáždění: „Kéž neslyším už hlas Hospodina, svého Boha, a nevidím už ten veliký oheň, abych nezemřel.“ Hospodin mi řekl: „Dobře to pověděli. Povolám jim proroka z jejich bratří, jako jsi ty. Do jeho úst vložím svá slova a on jim bude mluvit vše, co mu přikáži. Kdo by má slova, která on bude mluvit mým jménem, neposlouchal, toho já sám budu volat k odpovědnosti. Avšak prorok, který by opovážlivě mluvil mým jménem něco, co jsem mu mluvit nepřikázal, nebo který by mluvil jménem jiných bohů, takový prorok zemře.“

             Hospodine, povoláváš mnohdy z našeho středu ty, kteří nám ukazují Tvou vůli.

            Především jsi ale povolal mezi nás Krista, aby nám Tvou Otcovskou péči ukázal jako trvalý vztah.

            Prosíme, dej nám sílu, ať Tě posloucháme, ať naše tápání a přešlapy procházejí proměnou.

       Pokračovat ve čtení „Modlitby 4. týden, 22. – 28. ledna 2018“

neděle 21. ledna 2018 – 3. neděle po Zjevení

První čtení: Jonáš 3, 1-5.10

I stalo se slovo Hospodinovo k Jonášovi podruhé: „Vstaň, jdi do Ninive, toho velikého města, a provolávej v něm, co ti uložím.“ Jonáš tedy vstal a šel do Ninive, jak mu Hospodin uložil. Ninive bylo veliké město před Bohem, muselo se jím procházet tři dny. Jonáš vešel do města, procházel jím jeden den a volal: „Ještě čtyřicet dní, a Ninive bude vyvráceno.“ I uvěřili ninivští muži Bohu, vyhlásili půst a oblékli si žíněné suknice od největšího až po nejmenšího. I viděl Bůh, jak si počínají, že se odvracejí od své zlé cesty, a litoval, že jim chtěl učinit zlo, které ohlásil. A neučinil tak.

                       Pane, povolal jsi Jonáše do města, kterým se procházelo tři dny a on jím jen rychle proběhl.

            Také my v církvi odbýváme své povolání a rádi se povyšujeme nad ostatní.

            Děkujeme za Tvou trpělivost, kterou s námi máš, a prosíme, probouzej i nás k trpělivé lásce k lidem této země.

         

Pokračovat ve čtení „Modlitby 3. týden, 15. – 21. ledna 2018“

neděle 14. ledna 2018 – 2. neděle po Zjevení

 První čtení: 1. Samuelova 3, 3b-10.19

Samuel ležel v Hospodinově chrámě, kde byla Boží schrána. Hospodin zavolal na Samuela. On odpověděl: „Tu jsem.“ Běžel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ On však řekl: „Nevolal jsem, lehni si zase.“ Šel si tedy lehnout. Ale Hospodin zavolal Samuela znovu. Samuel vstal, šel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ On však řekl: „Nevolal jsem, můj synu, lehni si zase.“ Samuel ještě Hospodina neznal a Hospodinovo slovo mu ještě nebylo zjeveno. A znovu, potřetí, zavolal Hospodin Samuela. On vstal, šel k Élímu a řekl: „Tu jsem, volal jsi mě.“ Tu Élí pochopil, že mládence volá Hospodin. I řekl Élí Samuelovi: „Jdi si lehnout; jestliže tě zavolá, řekneš: Mluv, Hospodine, tvůj služebník slyší.“ Samuel si tedy šel lehnout na své místo. A Hospodin přišel, stanul a zavolal jako předtím: „Samueli, Samueli!“ Samuel odpověděl: „Mluv, tvůj služebník slyší.“ Tak Samuel vyrůstal a Hospodin byl s ním. Nedopustil, aby některé z jeho slov padlo na zem.

             *   Pane, někdy i my ne zcela rozumíme Tvému volání, ne vždy chceme opravdově slyšet Tvé slovo.

            Tvá slova nepadají do srdce, ale na zem, kde po nich šlapeme, jdeme si po svém.

            Prosíme, obdaruj nás vnímavostí a lidmi, kteří nás umí zastavit.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 2. týden, 8. – 14. ledna 2018“

neděle 7. ledna 2018 – Křtu Páně

První čtení: Genesis 1, 1-5

Na počátku stvořil Bůh nebe a zemi. Země byla pustá a prázdná a nad propastnou tůní byla tma. Ale nad vodami vznášel se Duch Boží. I řekl Bůh: „Buď světlo!“ A bylo světlo. Viděl, že světlo je dobré, a oddělil světlo od tmy. Světlo nazval Bůh dnem a tmu nazval nocí. Byl večer a bylo jitro, den první.

            Na počátek roku, ve světle ohňostrojů, přichází den první v kalendáři, Pane.

            Světlo a rámus umíme tvořit, ale jednou všemu přijde konec.

            Prosíme, Pane, dej, ať jako Ty vidíme hned, co je dobré a umíme nazvat skutečnost pravým jménem.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 1. týden, 1. – 7. ledna 2018“

24. prosince 2017 – 4. neděle adventní – vigilie hodu božího vánočního

 První čtení: Izajáš 9, 1.5-6 (2.6-7)

Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo; nad těmi, kdo sídlí v zemi šeré smrti, zazáří světlo. Neboť se nám narodí dítě, bude nám dán syn, na jehož rameni spočine vláda a bude mu dáno jméno: Divuplný rádce, Božský bohatýr, Otec věčnosti, Vládce pokoje. Jeho vladařství se rozšíří a pokoj bez konce spočine na trůně Davidově a na jeho království. Upevní a podepře je právem a spravedlností od toho času až navěky. Horlivost Hospodina zástupů to učiní.

            Kriste, Králi, nejsi mrtev, žiješ mezi námi stále. Tvé velké světlo rozzařuje život, vede k věčnosti.

            Vládneš mezi námi, neužíváš násilí, ale lásku.

Prosíme, ať světlo lásky, proniká našimi domovy i srdci a pokoj bez konce se opírá o Tvůj trůn.

          Pokračovat ve čtení „Modlitby 51. týden, 18. – 24. prosince 2017“

17. prosince 2017 – 3. neděle adventní

První čtení: Izajáš 61, 1-3.10-11

Duch Panovníka Hospodina je nade mnou. Hospodin mě pomazal k tomu, abych nesl radostnou zvěst pokorným, poslal mě obvázat rány zkroušených srdcem, vyhlásit zajatcům svobodu a vězňům propuštění, vyhlásit léto Hospodinovy přízně, den pomsty našeho Boha, potěšit všechny truchlící, pozvednout truchlící na Sijónu, dát jim místo popela na hlavu čelenku, olej veselí místo truchlení, závoj chvály místo ducha beznaděje. Nazvou je Stromy spravedlnosti a Sadba Hospodinova k jeho oslavě. Velmi se veselím z Hospodina, má duše jásá k chvále mého Boha, neboť mě oděl rouchem spásy, zahalil mě pláštěm spravedlnosti jak ženicha, jenž si jako kněz čelenku bere, a jako nevěstu, která se krášlí svými šperky. Jako země dává vzrůst tomu, co klíčí, jako zahrada dává vzklíčit tomu, co bylo zaseto, tak Panovník Hospodin dá vzklíčit spravedlnosti a chvále přede všemi pronárody.

            Pane, vím, že žádný strom neroste do nebe a žádný zde nebude věčně.

Také já musím se ptát: jaký užitek, jakou úrodu přináším.    Na Tobě jsem závislý a navíc, všechny účty jednou budou vyrovnány.

Prosím, ať tento adventní den je pro mě ve světle příprav na Tvůj příchod a má duše Tě plně chválí a jásá.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 50. týden, 11. – 17. prosince 2017“

10. prosince 2017 – 2. neděle adventní

 První čtení: Izajáš 40, 5-11

I zjeví se Hospodinova sláva a všechno tvorstvo společně spatří, že promluvila Hospodinova ústa.“ Hlas toho, jenž praví: „Volej!“ I otázal se: „Co mám volat?“ „Všechno tvorstvo je tráva a všechna jeho spolehlivost jak polní kvítí. Tráva usychá, květ vadne, zavane-li na něj vítr Hospodinův. Věru, lid je pouhá tráva. Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky.“ Vystup si na horu vysokou, Sijóne, který neseš radostnou zvěst, co nejvíc zesil svůj hlas, Jeruzaléme, který neseš radostnou zvěst, zesil jej, neboj se! Řekni judským městům: „Hle, váš Bůh! Panovník Hospodin přichází s mocí, jeho paže se ujme vlády. Hle, svoji mzdu má s sebou, u sebe svůj výdělek. Jak pastýř pase své stádo, beránky svou paží shromažďuje, v náručí je nosí, březí ovečky šetrně vede.“

            Promlouváš do mého života, Hospodine, byť moje spolehlivost je jak polní kvítí.

            Tráva usychá, všechno se životem mění, jen Tvé zaslíbení milosti zůstává.

Prosím, dej, ať mě Tvá radostná zvěst nese a přes všechna zranění se ve mně rodí odvaha.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 49. týden, 4. – 10. prosince 2017“

 3. prosince 2017 – 1. neděle adventní

 První čtení: Izajáš 64, 1-7

Jako když oheň spaluje suché roští a uvádí do varu vodu, tak dáš poznat svým protivníkům své jméno. Pronárody se budou před tebou chvět. Když jsi konal hrozné činy, jichž jsme se nenadáli, sestoupil´s, a hory se před tvou tváří potácely. Od věků se něco takového neslyšelo, k sluchu neproniklo, oko nespatřilo, že by jiný bůh, mimo tebe, učinil něco pro toho, kdo na něj čeká. Zasazuješ se o toho, kdo s radostí koná spravedlnost, o ty, kdo na tebe pamatují na tvých cestách. Hle, byl jsi rozlícen, že jsme hřešili, na tvých cestách odvěkých však budeme zachráněni. Jako nečistí jsme byli všichni, všechna naše spravedlnost jako poskvrněný šat. Uvadli jsme všichni jako listí, naše nepravosti nás unášely jako vítr. Nebylo nikoho, kdo by vzýval tvé jméno, kdo by procitl a pevně se tě chopil, neboť jsi před námi ukryl svou tvář a nechal nás zmítat se pod mocí naší nepravosti. Ale nyní, Hospodine, tys náš Otec! My jsme hlína, tys náš tvůrce, a my všichni jsme dílo tvých rukou.

             Čekáme na Tebe, Hospodine, Ty jsi náš Otec, my jsme na Tobě zcela závislí.

            Jsme jako hlína ve Tvých rukách a přes naši nepoddajnost máme naději na obnovu.

            Prosíme, obnovuj vše v nás i ve společnosti, co ničí Tvé dílo a vede k bídě a lidskému trápení.

   Pokračovat ve čtení „Modlitby 48. týden, 27. listopadu – 3. prosince 2017“

26. listopadu 2017 – poslední neděle po Duchu svatém (Krista Krále)

První čtení z Písma: Ezechiel 34, 11-16

Toto praví Panovník Hospodin: „Hle, já sám vyhledám své ovce a budu o ně pečovat. Tak jako pastýř pečuje o své stádo, když je uprostřed svěřených ovcí, tak budu pečovat o své ovce a vysvobodím je ze všech míst, kam byly rozptýleny v den oblaku a mrákoty. Vyvedu je z národů, shromáždím je ze zemí a přivedu je do jejich země. Budu je pást na izraelských horách, při potocích a na všech sídlištích v zemi. Budu je pást na dobré pastvě; jejich pastviny budou na výšinách izraelských hor. Budou odpočívat na dobrých pastvinách, budou se pást na tučné pastvě na horách izraelských. Sám budu pást své ovce a dám jim odpočívat, je výrok Panovníka Hospodina. Ztracenou vypátrám, zaběhlou přivedu zpět, polámanou ovážu a nemocnou posílím, kdežto tučnou a silnou zahladím. Budu je pást a soudit.

Panovníku Hospodine, dobrý pastýři a Pane, toužím být pevně ve Tvém stádu.

Pobíhám ale někdy po cizích pastvinách, má pozornost vůči Tvému hlasu bývá polámána.

Prosím, vzdal ode mne chvíle oblaku a mrákoty, posiluj mě i dnes.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 47. týden, 20. – 26. listopadu 2017“

19. listopadu 2017 – 33. neděle v mezidobí

První čtení z Písma: Sofonjáš 1, 7.12-16

Ztiš se před Panovníkem Hospodinem, vždyť den Hospodinův je blízko! Hospodin připravil oběť, jako svaté oddělil ty, které pozval. V té době prohledám Jeruzalém se svítilnami, ztrestám muže, kteří jsou jako zkyslé víno nad svým kalem, kteří si v srdci říkají: „Hospodin neudělá nic dobrého ani zlého.“ V plen bude vydán jejich blahobyt a jejich domovy ve zpustošení; vystaví domy, a nebudou v nich bydlet, vysázejí vinice, a vína z nich neokusí. Veliký den Hospodinův je blízko, je blízký a převelice rychlý. Slyš, Hospodinův den je tady! Zoufale volá bohatýr do boje. Onen den bude dnem prchlivosti, dnem soužení a tísně, dnem ničení a zkázy, dnem tmy a temnot, dnem oblaku a mrákoty, dnem polnice a válečného ryku nad opevněnými městy, nad vyvýšenými cimbuřími.

Pane, zkažené víno nenese užitek, byť třeba na pohled vypadá chutně.

I zkaženost člověka klame vnímání lidí, Ty ale přicházíš blízko a neomylně rozsuzuješ dobro a zlo.

Prosíme, dej, ať jsme si stále vědomi Tvé blízkosti a víme vždy, že zpronevěra lásky se trestá.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 46. týden, 13. – 19. listopadu 2017“