Společné modlitby

neděle 8. dubna 2018 – 1. neděle po Velikonocích

První čtení: Skutky 4, 32-35

Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. Boží moc provázela svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost. Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je, a peníze, které utržili, skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.

            Pane, o vzduch, slunce a hvězdy se povětšinou dělíme s ostatními bez napětí a hádek, ale i to se může změnit.

            My lidé hádáme se i o Tebe. A války, zloba, touha vlastnit víc, nahlodává mysl a srdce.

            Jen Ty nás můžeš spojit, a tak prosíme, kéž na nás spočívá Tvá milost, která upokojí veškerou lidskou hamižnost.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 14. týden, 2. – 8. dubna 2018“

neděle 1. dubna 2018 – Hod Boží velikonoční

 První čtení: Skutky 10, 34-41

Petr se ujal slova: „Nyní skutečně vidím, že Bůh nikomu nestraní, ale v každém národě je mu milý ten, kdo v něho věří a činí, co je spravedlivé. To je ta zvěst, kterou Bůh poslal synům izraelským, když vyhlásil pokoj v Ježíši Kristu. On je Pánem všech. Dobře víte, co se dálo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan. Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním. A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se – nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání.

Kriste i my jsme s Tebou už jedli a pili po Tvém zmrtvýchvstání.

Uvádíš nás i do života všedních dnů a prostupuješ námi.

Děkujeme za Tvé povolání k víře a činům spravedlnosti a prosíme o dar Ducha, o Tvou moudrost, ať ani my nikomu nestraníme.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 13. týden, 26. března – 1. dubna 2018“

neděle 25. března 2018 – Květná neděle

 První čtení: Izajáš 45, 21-25

„Sdělte to dál, přibližte se! Jen ať se poradí spolu. Kdo to od pradávna ohlašoval? Kdo to oznamoval předem? Cožpak ne já, Hospodin? Kromě mne jiného Boha není! Bůh spravedlivý a spasitel není mimo mne. Obraťte se ke mně a dojdete spásy, veškeré dálavy země. Já jsem Bůh a jiného už není. Při sobě samém jsem přísahal, z mých úst vyšla spravedlnost, slovo, které se zpět nenavrátí. Přede mnou každý klesne na kolena a každý jazyk odpřísáhne: ›Jenom v Hospodinu – řekne o mně – je spravedlnost i moc. ‹“ Přijdou k němu a budou se stydět všichni ti, kdo proti němu pláli vzdorem. U Hospodina nalezne spravedlnost a jím se bude chlubit všechno potomstvo Izraele.

            Hospodine, Tvá jedinečnost, síla a moc nás volá k soudu.

            Pyšná kolena, srdce a nabubřelý jazyk člověka se před Tebou jednou nutně skloní.

            Prosíme, překonej náš mnohý vzdor, ať se tolik nechlubíme sami sebou, ale už jen a pouze Tebou.

Pokračovat ve čtení “   Modlitby 12. týden, 19. – 25. března 2018″

neděle 18. března 2018 – 5. neděle postní

První čtení: Jeremjáš 31, 31-33

Hle, přicházejí dny, je výrok Hospodinův, kdy uzavřu s domem izraelským i s domem judským novou smlouvu. Ne takovou smlouvu, jakou jsem uzavřel s jejich otci v den, kdy jsem je uchopil za ruku, abych je vyvedl z egyptské země. Oni mou smlouvu porušili, ale já jsem zůstal jejich manželem, je výrok Hospodinův. Toto je smlouva, kterou uzavřu s domem izraelským po oněch dnech, je výrok Hospodinův: Svůj zákon jim dám do nitra, vepíši jim jej do srdce. Budu jim Bohem a oni budou mým lidem.

            Víra a věrnost Tobě, bývá mezi lidmi omšelou věcí, Hospodine.

            Nová smlouva napravuje naše vztahy zákonem svobody a lásky.

            Prosíme, ať tato smlouva, krev Kristova, vylévá se na nás a proniká našimi srdci.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 11. týden, 12. – 18. března 2018“

neděle 11. března 2018 – 4. neděle postní

První čtení: Numeri 21, 4-9

Z hory Hóru táhli dál cestou k Rákosovému moři, aby obešli edómskou zemi. Avšak lid propadl na té cestě malomyslnosti a mluvil proti Bohu a proti Mojžíšovi: „Proč jste nás vyvedli z Egypta? Abyste nás na poušti umořili? Vždyť tu není chléb ani voda! Tato nuzná strava se nám už protiví.“ I poslal Hospodin na lid ohnivé hady. Ti lid štípali, takže v Izraeli mnoho lidí pomřelo. Lid přišel k Mojžíšovi a přiznával: „Zhřešili jsme, když jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobě. Modli se k Hospodinu, aby nás těch hadů zbavil.“ Mojžíš se tedy za lid modlil. Hospodin Mojžíšovi řekl: „Udělej si hada Ohnivce a připevni ho na žerď. Když se na něj kterýkoli uštknutý podívá, zůstane naživu.“ Mojžíš tedy udělal bronzového hada a připevnil ho na žerď. Jestliže někoho uštkl had a on pohlédl na hada bronzového, zůstal naživu.

            Ani v mém životě, Pane, není všechno tak, jak bych si přál, uštknutí zlem se na mě připlazí snadno.

            Mé naříkání ale staví jen zeď mezi mnou a Tebou, propast hříchu nic řešit nechce.

Prosím, dej, ať mi má víra dává vždy vidět a cítit Tvou milost.  

  Pokračovat ve čtení „Modlitby 10. týden, 5. – 11. března 2018“

neděle 4. března 2018 – 3. neděle postní

 První čtení: Exodus 20, 1-17

Bůh vyhlásil všechna tato přikázání: „Já jsem Hospodin, tvůj Bůh; já jsem tě vyvedl z egyptské země, z domu otroctví. Nebudeš mít jiného boha mimo mne. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí. Nebudeš se ničemu takovému klanět ani tomu sloužit. Já jsem Hospodin, tvůj Bůh, Bůh žárlivě milující. Stíhám vinu otců na synech do třetího i čtvrtého pokolení těch, kteří mě nenávidí, ale prokazuji milosrdenství tisícům pokolení těch, kteří mě milují a má přikázání zachovávají. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha. Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo by jeho jména zneužíval. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý. Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci. Ale sedmý den je den odpočinutí Hospodina, tvého Boha. Nebudeš dělat žádnou práci ani ty ani tvůj syn a tvá dcera ani tvůj otrok a tvá otrokyně ani tvé dobytče ani tvůj host, který žije v tvých branách. V šesti dnech učinil Hospodin nebe i zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmého dne odpočinul. Proto požehnal Hospodin den odpočinku a oddělil jej jako svatý. Cti svého otce i matku, abys byl dlouho živ na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh. Nezabiješ. Nesesmilníš. Nepokradeš. Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.“

Pane, mám deset prstů na rukách i deset přikázání v hlavě, mé srdce se však vzpouzí z mnoha důvodů.

Namísto Tebe dosazuji bohy světa a vztahy k lidem se množstvím hříchů drolí.

Prosím, proměňuj mé srdce, posilni mysl i ruce, ať mé vysvobození je k užitku Tobě a lidem.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 9. týden, 26. února – 4. března 2018“

neděle 25. února 2018 – 2. neděle postní

 První čtení (varianta I): Genesis 17, 1-7.15-16

Když bylo Abramovi devětadevadesát let, ukázal se mu Hospodin a řekl: „Já jsem Bůh všemohoucí, choď stále přede mnou, buď bezúhonný! Mezi sebe a tebe kladu svou smlouvu; převelice tě rozmnožím.“ Tu padl Abram na tvář a Bůh k němu mluvil: „Já jsem! A toto je má smlouva s tebou: Staneš se praotcem hlučícího davu pronárodů. Nebudeš se už nazývat Abram; tvé jméno bude Abraham. Určil jsem tě za otce hlučícího davu pronárodů. Převelice tě rozplodím a učiním z tebe pronárody, i králové z tebe vzejdou. Smlouvu mezi sebou a tebou i tvým potomstvem ve všech pokoleních činím totiž smlouvou věčnou, že budu Bohem tobě i tvému potomstvu. Bůh také Abrahamovi řekl: „Svou ženu nebudeš už nazývat Sáraj, její jméno bude Sára (to je Kněžna). Požehnám ji a dám ti také z ní syna; požehnám ji a stane se matkou pronárodů a vzejdou z ní králové národů.“

            Hospodine, znáš mě dokonale. Má minulost přítomnost i budoucnost má jasné určení i jméno.

            Určil jsi mi své povolání a neomezil mou svobodnou vůli.

            Prosím, o Tvé požehnání, ať z mých činů převelice vyvstává Tvé království.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 8. týden, 19. – 25. února 2018“

neděle 18. února 2018 – 1. neděle postní

 První čtení: Genesis 9, 8-17

Bůh řekl Noemu a jeho synům: „Hle, já ustavuji svou smlouvu s vámi a s vaším potomstvem i s každým živým tvorem, který je s vámi, s ptactvem, s dobytkem i s veškerou zemskou zvěří, která je s vámi, se všemi, kdo vyšli z archy, včetně zemské zvěře. Ustavuji s vámi svou smlouvu. Už nebude vyhlazeno všechno tvorstvo vodami potopy a nedojde již k potopě, která by zahladila zemi.“ Dále Bůh řekl: „Toto je znamení smlouvy, jež kladu mezi sebe a vás i každého živého tvora, který je s vámi, pro pokolení všech věků: Položil jsem na oblak svou duhu, aby byla znamením smlouvy mezi mnou a zemí. Kdykoli zahalím zemi oblakem a na oblaku se ukáže duha, rozpomenu se na svou smlouvu mezi mnou a vámi i veškerým živým tvorstvem, a vody již nikdy nezpůsobí potopu ke zkáze všeho tvorstva. Ukáže-li se na oblaku duha, pohlédnu na ni a rozpomenu se na věčnou smlouvu mezi Bohem a veškerým živým tvorstvem, které je na zemi.“ Řekl pak Bůh Noemu: „Toto je znamení smlouvy, kterou jsem ustavil mezi sebou a veškerým tvorstvem, které je na zemi.

            Tvá smlouva překrývá vše mezi nebem a zemí, Hospodine.

Nad všemi barvami hříchů lidí, klene se duha Tvé milosti.

            Děkuji a prosím, ať veškeré tvorstvo se raduje a těší z daru života.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 7. týden, 12. – 18. února 2018“

neděle 11. února 2018 – poslední neděle po Zjevení – proměnění Páně

 První čtení: 2. Královská 2, 6-12

Tu mu řekl Elijáš: „Zůstaň zde, protože Hospodin mě posílá k Jordánu.“ Odvětil: „Jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, neopustím tě.“ I šli oba spolu. Padesát mužů z prorockých žáků šlo za nimi a postavilo se naproti nim vpovzdálí; a oni oba stáli u Jordánu. Elijáš vzal svůj plášť, svinul jej, udeřil do vody a ta se rozestoupila, takže oba přešli po suchu. A stalo se, jak přešli, že Elijáš řekl Elíšovi: „Požádej, co mám pro tebe udělat, dříve než budu od tebe vzat.“ Elíša řekl: „Ať je na mně dvojnásobný díl tvého ducha!“ Elijáš mu řekl: „Těžkou věc si žádáš. Jestliže mě uvidíš, až budu od tebe brán, stane se ti tak. Jestliže ne, nestane se.“ Pak šli dál a rozmlouvali. A hle, ohnivý vůz s ohnivými koni je od sebe odloučil a Elijáš vystupoval ve vichru do nebe. Elíša to viděl a vykřikl: „Můj otče! Můj otče! Vozataji Izraele!“ A pak už ho neviděl. I uchopil své roucho a roztrhl je na dva kusy. ¨

Otče, nemáme nárok na Tvého Ducha, nemůžeme si přisvojit druhých zásluhy.

Tvá přítomnost nás spojuje s lidmi, dává radost a pokoj uprostřed ohňů života.

Prosíme, dej, ať stále vidíme svět Tvýma očima a díl Tvého Ducha obohacuje vše, co je v nás.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 6. týden, 5. – 11. února 2018“

neděle 4. února 2018 – 5. neděle po Zjevení

 První čtení: Izajáš 40, 21-26

Což o tom nevíte? Což jste neslyšeli? Neoznámili vám to už na počátku? Což nechápete, kdo položil základy zemi? Ten, který sídlí nad obzorem země, jejíž obyvatelé jsou jako kobylky, ten, který nebesa jak závoj roztahuje a napíná je jako stan k obývání. Ten hodnostáře za nic nemá a jako s nicotou nakládá se soudci země. Sotva byli zasazeni, sotva byli zaseti, sotva jejich odnož kořeny do země zapustila, zaduje na ně a oni schnou a vichr je odnáší jako slámu. „Ke komu mě chcete připodobnit, aby mi byl roven?“ praví Svatý. „K výšině zvedněte zraky a hleďte: Kdo stvořil toto všechno?“ Ten, který v plném počtu vyvádí zástupy hvězd a všechny volá jménem; má obrovskou sílu a úžasnou moc, nechybí mu ani jedna.

            Hospodine, není na světě ani v dálném vesmíru nic, s čím bychom Tě mohli poměřit.

            Jsme jen součástí Tvého tvoření, zrnkem dočasným, které tady dnes chceš mít.

            Prosíme, zbav nás všech falešných představ o sobě a o Tobě.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 5. týden, 29. ledna – 4. února 2018“