Modlitby 10. týden, 2. – 8. března 2020

texty pro neděli 8. března 2020 – 2. neděle postní

První čtení z Písma: Genesis 12, 1-4a

I řekl Hospodin Abramovi: „Odejdi ze své země, ze svého rodiště a z domu svého otce do země, kterou ti ukážu. Učiním tě velkým národem, požehnám tě, velké učiním tvé jméno. Staň se požehnáním! Požehnám těm, kdo žehnají tobě, prokleji ty, kdo ti zlořečí. V tobě dojdou požehnání veškeré čeledi země.“ A Abram se vydal na cestu, jak mu Hospodin přikázal.

             Dáváš nám poznat, Pane, že se i my máme stát požehnáním pro ty, kdo jsou kolem nás.

            S pokorou doznáváme, že to vždy neumíme.

            Prosíme, veď nás neustále na cestě životem, ať všem předáváme ovoce Tvého Ducha.

  Pokračovat ve čtení „Modlitby 10. týden, 2. – 8. března 2020“

Modlitby 9. týden, 24. února – 1. března 2020

texty pro neděli 1. března 2020 – 1. neděle postní

První čtení z Písma: Genesis 2, 15-17; 3, 1-7

Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil. A Hospodin Bůh člověku přikázal: „Z každého stromu zahrady smíš jíst. Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy bys z něho pojedl, propadneš smrti.“ Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: „Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?“ Žena hadovi odvětila: „Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: »Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli. «“ Had ženu ujišťoval: „Nikoli, nepropadnete smrti. Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé.“ Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost. Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl. Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.

 

            Otče, Adam a Eva kdysi spletli fíkové listy a také my se dnes různě zaplétáme do zla.

            Naše chtivost věcí bývá propletená „nahotou“ a lákadly světa.

            Ráj je ztracen, nejsme Ti rovni, a proto Tě prosíme, veď nás k moudrosti, ať dál už neničíme svět.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 9. týden, 24. února – 1. března 2020“

Vernisáž v Semilech

Dne 12. února byla vernisáží ve Sboru Dr. Karla Farského v Semilech uvedena výstava Víra, naděje, láska – počátky, vývoj a současnost Církve československé husitské. Bratr biskup Pavel Pechanec promluvil o výročí církve i o myšlence vzniku výstavy, večer zpříjemnil smyčcový soubor Struňáci semilské ZUŠ, celým večerem provázela zdejší pastorační asistentka sestra Šárka Bažantová. V Semilech bude výstava k vidění do konce března 2020. Pak poputuje do Hradce Králové, kde si 100 let církve si budeme připomínat 1. května. Srdečně zveme Hradečany .

Modlitby 8. týden, 17. – 23. února 2020

texty pro neděli 23. února 2020 – Poslední neděle po Zjevení – Proměnění Páně

První čtení z Písma: Exodus 24, 12-18

Hospodin řekl Mojžíšovi: „Vystup ke mně na horu a pobuď tam. Dám ti kamenné desky – zákon a přikázání, které jsem napsal, abys jim vyučoval.“ I povstal Mojžíš a Jozue, který mu přisluhoval, a Mojžíš vystoupil na Boží horu. Starším řekl: „Zůstaňte zde, dokud se k vám nevrátíme. Budou tu s vámi Áron a Chúr. Kdo něco má, ať se obrací na ně.“ Mojžíš tedy vystoupil na horu a horu přikryl oblak. A Hospodinova sláva přebývala na hoře Sínaji a oblak ji přikrýval po šest dní. Sedmého dne zavolal Hospodin na Mojžíše zprostřed oblaku. Hospodinova sláva se jevila pohledu Izraelců jako stravující oheň na vrcholku hory. Mojžíš vstoupil doprostřed oblaku. Vystoupil na horu a byl na hoře čtyřicet dní a čtyřicet nocí.

            Hospodine, Tvá sláva přesahuje všechny výšiny světa i hvězd.

            Tvůj majestát dotýká se našich duší, Tvá milost pro člověka je veliká.

            Děkujeme, že smíme žít a přijímat Tvůj Zákon. Prosíme za všechny, kdo neumí čekat a tvoří si jiné „bohy“, měj s nimi i nadále trpělivost.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 8. týden, 17. – 23. února 2020“

Modlitby 7. týden, 10. – 16. února 2020

texty pro neděli 16. února 2020 – 6. neděle po Zjevení

První čtení z Písma: Deuteronomium 30, 15-20

Hleď, předložil jsem ti dnes život a dobro i smrt a zlo; když ti dnes přikazuji, abys miloval Hospodina, svého Boha, chodil po jeho cestách a dbal na jeho přikázání, nařízení a právní ustanovení, pak budeš žít a rozmnožíš se; Hospodin, tvůj Bůh, ti bude žehnat v zemi, kterou přicházíš obsadit. Jestliže se však tvé srdce odvrátí a nebudeš poslouchat, ale dáš se svést a budeš se klanět jiným bohům a sloužit jim, oznamuji vám dnes, že úplně zaniknete. Nebudete dlouho živi v zemi, kam přecházíš přes Jordán, abys ji obsadil. Dovolávám se dnes proti vám svědectví nebes i země: Předložil jsem ti život i smrt, požehnání i zlořečení; vyvol si tedy život, abys byl živ ty i tvé potomstvo a miloval Hospodina, svého Boha, poslouchal ho a přimkl se k němu. Na něm závisí tvůj život a délka tvých dnů, abys mohl sídlit v zemi, o které přísahal Hospodin tvým otcům, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, že jim ji dá.

 

Hospodine, uznáváme, že ne vždy si umíme vážit Tvé dobroty.

Tvůj zákon není ani záhadný ani tajemný. Chceš, abychom i my uměli milovat.

Prosíme, podepři nás, ať si tedy v každé chvíli zvolíme pravou cestu života.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 7. týden, 10. – 16. února 2020“

Stavba chrámu Václava Žďárského

Dopoledne 24. ledna 2020 byl Vašek převezen na druhý břeh ke svému nebeskému tátovi. Nebyl jen kněz, ale i písničkář, básník, prozaik a radostný služebník evangelia. Chtěl studovat konzervatoř, ale nepřijali jej, a tak nastoupil na brigádu do Synthesie Semtín, která se mu nakonec protáhla na 22 let. V polovině 80. let, kdy se zařadil mezi „psavce“ křesťansky orientované literární Skupiny XXVI, se marně pokoušel přihlásit se na teologická studia. Složil tedy alespoň zkoušky z teologického minima a začal působit jako laický kazatel naší církve. V téže době se seznámil s významnou pardubickou rodinou Vokolkových, s jejímiž členy ho pojilo přátelství. Díky pádu komunismu mohl být v červenci 1990 v pardubickém Husově sboru vysvěcen na jáhna a v roce 2003 v Novém Bydžově na kněze. Coby duchovní CČSH, se kterou nechtěl coby farářský synek mít v 15 letech nic společného, postupně sloužil v Přelouči a v Novém Bydžově. Napsal několik básnických sbírek a novelu plnou víry v člověka a naděje Chemička, má láska.

Václav se začal po světě rozkoukávat ve Vrchlabí, kde se 26. listopadu 1951 narodil do farářské rodiny. Dětství v České Třebové prožil s vlaky, které se staly jeho celoživotní láskou. Po středoškolských studiích nebyl přijat na konzervatoř a nastoupil coby brigádník do Synthesie Semtín. V období dospívání u něho vyvrcholil vzdor k institucionální církvi, která v jeho očích přestala plnit svou funkci. Ve fabrice jako dělník a provozní chemik nakonec prožil 22 let. Své vzpomínky na tuto dobu zachytil v knize: Chemička, má láska.

Pokračovat ve čtení „Stavba chrámu Václava Žďárského“