Trpělivá modlitba

Kázání uveřejněné v ČZ 23/2011, 6. neděle po Velikonocích, J 17,1-11

Vypráví se, že v začátcích Spojených států amerických se vážně uvažovalo, že by ve státním znaku mohl být krocan. Divoký krocan zaujímal důležité místo v jídelníčku pro příchozí v Novém světě a až dodnes je jeho maso vnímáno jako sváteční pokrm. Nápad symbolu státu se však neujal, nemohl. Argument proti byl drtivý: to zvíře není příliš vhodné, nemělo by znázorňovat stát. Je to sice velký, chutný, ale také i děsivě natvrdlý pták, když prší, může se stát, že pln překvapení se bude s otevřeným zobákem dívat do nebe tak dlouho, až se nakonec utopí! Pokračovat ve čtení „Trpělivá modlitba“

Setkání na cestě

Kázání uveřejněné v ČZ 19/2011, 2. neděle po Velikonocích, Lk 24,13-35

Učedníci jsou zpražení. Už je to třetí den a nic. Nic se nestalo. Zázrak se nekonal. Je to téměř poválečný popis, člověk vidí tu pustinu vně i uvnitř, jak jdou tu přibližně jedenáctikilometrovou pouť bez entuziasmu, bez vize, bez budoucnosti. Učedníci s ničím nepočítají, a potká je zázrak. Učedníci stojí v zármutku, a mluví s nimi sám Pán. Ještě to nevědí, ještě neutíkají za ostatními, příběh se teprve rozvíjí, ale Bůh už je zde. Ačkoli je pořád šero, pořád se připozdívá, Pán už je tu a řeší. Řeší jejich – naši skepsi. Pokračovat ve čtení „Setkání na cestě“

Pokoušení

Kázání v Broumově v postě 2011
Gn 2,15–17; 3,1–7 a Mt 4,1–11

Jak jinak říci ty nejpodstatnější věci života než mýtem? Už pro starověké kultury to byl nejjednodušší způsob. Mýty se zabývají člověkem a podstatou jeho vztahů. Bible řadu mýtů přebírá ze svého okolí, ale biblický autor je přeříká jinak, přeznačí je. Říká především, že hlavní roli pro člověka ve všem hraje Hospodin Bůh. Pokračovat ve čtení „Pokoušení“

Buďme lampou, ne reflektorem

Kázání uveřejněné v ČZ 9/2011, 5. neděle po Zjevení Páně, Mt 5,13-20, 1K 2,1-16

Nejspíš jste už mnohokrát slyšeli tu výzvu „Buďte světlem světa a solí země“. Podvědomě cítíme, co se po nás chce, ale jak často máme příležitost a čas se nad tím zamyslet? Co znamená být světlem světa? Dnes je nám horem dolem vtloukáno do hlavy, že ať děláme, co děláme, musíme v tom být nejlepší a všichni to musí vidět a ocenit. To by nás mohlo vést k dojmu, že máme svítit nejvíc ze všech a pokud možno barevně. Světlo však má lidem sloužit k tomu, aby ve tmě nezakopli, aby se jim dobře četlo nebo dobře vykonávaly různé činnosti. Nebo aby jen navozovalo příjemnou atmosféru. Málokdo chce mít doma reflektor, na kterém by se dala smažit vajíčka, protože při něm se nedá dělat nic. Zato obyčejných žárovek a svíček máme každý dost a dost. Pokračovat ve čtení „Buďme lampou, ne reflektorem“

Královské pozvání

Kázání uveřejněné v ČZ 7/2011, Mt 5,21–37

Stará židovská legenda vypráví zvláštní příběh. Když Mojžíš přijal Zákon a sestoupil zpět na zemi, přišel satan k Hospodinu a zeptal se: „Kde je vlastně Tóra? Hledal jsem ji po celé zemi a nenašel ji.“ Bůh odpověděl: „Obrať se na Mojžíše.“ Satan se tedy odebral k Mojžíšovi a zeptal se: „Kam jsi dal Tóru, kterou jsi dostal od Boha?“ Mojžíš odpověděl: „Kdo jsem já, že se na mě obracíš?“ Vtom zasáhl Hospodin. „Mojžíši, jsi lhář!“ Mojžíš odvětil: „Pane světa, chtěl jsi opravdu, abych se ujal otcovství pokladu jako je tento?“ Bůh na to řekl Mojžíšovi: „Když projevuješ tolik pokory, bude tedy od nynějška spojena Tóra s tvým jménem; bude se nazývat Zákon Mojžíšův.“ Pokračovat ve čtení „Královské pozvání“

Prolomit krunýř ledu

Kázání uveřejněné v ČZ 2/2012, Vznik CČS, J 2,13-22

Druhé neděli po Novém roce letos předcházejí dva významné dny. 6. ledna si křesťané tradičně připomínají Zjevení Páně – navštívení Tří králů; 8. leden je dnem vzniku naší církve.

Evangelium určené právě pro tento důležitý den naší církve najdeme vzácně shodně u všech čtyř evangelistů. Jan příběh uvádí hned na začátku po prvním Ježíšově zázračném činu, kdy při svatbě v Káni Galilejské proměnil vodu ve víno. Ježíš (před nedávnem v Káni dárce radosti), nyní rozzlobený soudce na chrámovém nádvoří. Ježíšovo rozzlobení nechápou ani sami učedníci. Čteme, že to všechno pochopili až po Kristově vzkříšení. Pokračovat ve čtení „Prolomit krunýř ledu“

Do nového roku

Kázání uveřejněno v ČZ 1/2011, 2. neděle po Vánocích, Ef 1,3-14

Chvalozpěv z úvodu listu Efezským je i pro nás, dnešní křesťany, inspirativní nejen vděčností vůči Bohu, kterou je naplněn a která z něho doslova vyvěrá a zaplavuje všechny v dosahu tohoto slova, ale také tím, jakým způsobem nahlíží na náš lidský život a dějiny světa. Pokračovat ve čtení „Do nového roku“

Zanedbané pozvání

Kázání v Broumově 3.10. 2010 (Ef 4,17-5,2, Mt 22,1-14)

„S královstvím Božím je to tak“ – začíná Ježíš vyprávět podobenství, aby přiblížil svým posluchačům skutečnost, kterou Bůh zamýšlí pro své věrné.

S královstvím Božím je to tak, jako když král (rozuměj Bůh) vystrojí svatbu svého syna. Těžko si představit větší slavnost. O čem však Ježíš vypráví dál, to není ani trochu veselé. Pokračovat ve čtení „Zanedbané pozvání“

V čem ta prozíravost?

Kázání v Broumově 18. 7. 2010 (Ř 8,1n.6-9-15.24-26, Lk 16,1-19)

Co to Ježíš vlastně vyřkl? Věc nečekanou, nezapadající do obrazu, který o něm máme. Působí na nás jako „nášlapná mina“, je to provokace, která spolehlivě rozhořčuje. Jak může lidem duchovně zaměřeným dávat za příklad člověka, který se evidentně pokouší o korupci?
Než se ovšem při čemkoli nechá člověk unést emocemi, má se pokusit proniknout pod první, doslovný smysl slov. Pokračovat ve čtení „V čem ta prozíravost?“