Jičín

Kázání uveřejněné v ČZ 19/2011, 2. neděle po Velikonocích, Lk 24,13-35

Učedníci jsou zpražení. Už je to třetí den a nic. Nic se nestalo. Zázrak se nekonal. Je to téměř poválečný popis, člověk vidí tu pustinu vně i uvnitř, jak jdou tu přibližně jedenáctikilometrovou pouť bez entuziasmu, bez vize, bez budoucnosti. Učedníci s ničím nepočítají, a potká je zázrak. Učedníci stojí v zármutku, a mluví s nimi sám Pán. Ještě to nevědí, ještě neutíkají za ostatními, příběh se teprve rozvíjí, ale Bůh už je zde. Ačkoli je pořád šero, pořád se připozdívá, Pán už je tu a řeší. Řeší jejich – naši skepsi. Pokračovat ve čtení „Setkání na cestě“

Kázání o 2. neděli po Duchu sv., ekumenický lekcionář cyklu C

V armádě platí docela jiná pravidla než v „obyčejném“ životě. Slovo, rozkaz zde má naprosto zvláštní závaznost. Neuposlechnout nařízení znamená zradit velitele. Setník vystupující v našem dnešním evangeliu by o tom mohl dlouze vyprávět. Jako velitel vojenského oddílu měl velikou zodpovědnost, ale také stejně zavazující autoritu. Každé slovo musel dlouze zvažovat, protože jeho rozhodnutí a nařízení byla se všemi důsledky s vojenskou kázní ihned splněna. Mohl chybovat, stejně jako triumfovat. Jednoduše řečeno, co rozkázal, ať dobré či špatné, stalo se bez prodlení. Pokračovat ve čtení „Vzdát se své moci a autority“

Kázání o 4. neděli postní, ekumenický lekcionář cyklu B

Nikodém, představitel židovské rady, přišel k Pánu Ježíši Kristu naplněn zvědavostí uprostřed noci. Tajně. Snad se bál ostatních Židů, v jejichž mysli již proti Pánu a jeho učedníkům vyvstávalo první podezření. Jeho srdce bylo plné otázek a zvědavosti. Kdo je ten tajemný muž z Nazareta, který proměnil na svatbě v Káni Galilejské vodu ve víno a vyhnal kupčíky z Jeruzalémského chrámu? Nyní mu stál tváří v tvář! Pokusil se mu zalichotit. Ježíš však jakoby ho již dávno znal. Nikodém v údivu vyslechl Ježíšova slova o Božím království, o novém narození člověka z vody a Ducha svatého. Nerozuměl jim. Pokračovat ve čtení „Bůh z lásky poslal na svět svého Syna“