„Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilosti.“
Př 15,2
Jeden z nejaktuálnějších výroků najdeme v knize Přísloví, která svým charakterem patří do tzv. mudroslovné literatury. Ta má své kořeny v Egyptě. Přísloví bývají vtipná, nápaditá, útočná, věcná, rozverná i zasmušilá, laskavá i sarkastická, ale vždy vycházejí z hluboké zkušenosti Božího lidu. Hebrejský kořen slova „mišlé“ (m š l) značí nejen samotný pojem „přísloví“, ale také slovo „vládnout“. Přísloví v sobě obsahují sílu, aspekt moci, bod síly! Proto lze příslovím po někom vrhnout, mrštit, hodit, a to v dobrém i ve zlém. Ne nadarmo byla přísloví připisována králi Šalomounovi, neboť ten je v tradici popisován jako muž bystrý, energický, vtipný, prozíravý a především moudrý. Pokračovat ve čtení „Jazyk moudrých“