Dvůr Králové nad Labem

21. 12.2015 16.00 až 17.00
přednášející: Mgr. Pavel Pokorný – kaplan mobilního hospice Cesta domů

Anotace:
Co jsou rituály a k čemu jsou dobré? Jsou potřebné? Za jakých okolností? Jaký je vztah rituálů k náboženství? Jaké rituály se pojí s umíráním a smrtí? A proč je v Česku tak rozšířené pohřbívání bez rituálu?

——————————————————————————————————————
Kurz probíhá pouze online formou webináře a je zdarma. Registrovaní účastníci obdrží informace o vstupu do webového rozhraní v předstihu e-mailem. Pro účast je třeba stabilní připojení na internet (obvyklá rychlost českých domácností je zcela dostatečná). Účastníci mají možnost sledovat živý přenos přednášky a také se zapojit do diskuse.
Přihlásit se můžete na adrese: www.paliativnicentrum.cz

Mgr. Pavel Pokorný: kaplan mobilního hospice Cesta domů a farář Českobratrské církve evangelické v Praze Střešovicích. Dříve působil v Trutnově a ve Fakultní nemocnice v Motole. Je ženatý a má 4 děti.

Radujeme se z proběhlého druhého semináře „nejen“ pro seniory a „nejen“ o seniorech „Úcta ke stáří“. I tentokrát se přednášky konaly v prostorách NO Hradec Králové. Při úvodní pobožnosti oslovila sestra farářka Jana Wienerová svým slovem ze života srdce každého z nás.
Paní doktorka Alena Jarkovská z Jaroměře přednesla své téma „Demence nebo deprese“. Zkušenosti z celoživotní praxe obvodní lékařky a láska ke svěřeným pacientům byla znát z každého jejího slova. Citlivou oblast psychiky stárnoucího člověka je možné pozitivně ovlivnit, ale pouze v případě, že člověk sám chce a souhlasí. Deprese není lenost, ale vážná a podceňovaná diagnóza.
Druhé téma: „Dříve vyslovené přání pacienta“, nám z Ústavu etiky 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze přivezl a srozumitelně a živě přednesl MUDr. Jaromír Matějek, Ph.D., Th.D. Jak o sobě rozhodnout, když už se rozhodnout jako pacient nemohu? Závěr života někdy přináší období, kdy už nejsme jako pacienti schopni rozhodovat o léčbě, nebo vůbec o tom, co se s námi má dít. Jak můžeme dát našemu okolí, rodině, zdravotníkům vědět, co si pro takové období jako pacient přeji nebo nepřeji? Jak odmítnout to, co nechci, nebo chci v takové situaci? Na všechny tyto otázky nám pan doktor nabídnul odpověď, řešení.
Bohatá diskuze k oběma přednáškovým blokům byla znamením zájmu ze stran posluchačů i srozumitelnosti obou lékařských kapacit.
Děkujeme za teplé zázemí s čajem a kávou na královehradecké faře, děkujeme za podporu a pomoc diecézního úřadu a těšíme se na další duchem i odbornými znalostmi naplněný seminář „nejen“ pro seniory a „nejen“ o seniorech „Úcta ke stáří“. Na jaře 2016 na viděnou.
Anna Holínská

Radostně a nadějně jsme prožili ve Dvoře Králové nad Labem oslavy – narozeniny našeho sboru. Je-li někomu 90 let řadí se mezi pamětníky. Stejně tak je to i s budovou, která byla před lety postavena uprostřed města, aby sloužila lidem a lidé v ní aby vzdávali díky Bohu. Chvalozpěvy a díkůvzdáním jsme naplnili bohoslužbu, chvalozpěvy a díkůvzdání vyslovili nejedni příchozí. S radostnou nadějí bylo možné vnímat vzájemné přátelství mezi církvemi ve městě, kde ekumenismus není jen cizí slovo, ale skutečný život žitý ve vzájemném respektu, toleranci a spolupráci. A cesta vede dál, cesta usilovné práce o udržení technického stavu budovy, cesta neutuchající snahy a píle v oblasti pastorační, cesta mravenčí neviditelné práce úřednické, ekonomické, hospodářské a především naše společná cesta za Pánem. To je (mělo by být) hlavním cílem každého z nás, hledat lásku ve svém životě tak dlouho, až nalezneme Krista a On nalezne nás. Kéž Hospodin žehná i dalším létům života Církve československé husitské nejen ve Dvoře Králové a okolí.
Velké poděkování za skvěle zvládnutou organizaci celých oslav patří milé sestře farářce Františce Kláskové, radě starších a všem ostatním nejmenovaným obětavým lidem, kteří se dle svých sil na této události spolupodíleli.

Anna Holínská