Diecézní akce

Řeč a zpěv mají mnoho společných znaků. Základem obou je hlasový projev, na němž se podílí dýchací, artikulační a fonetické ústrojí. Všem těmto oblastem jsme v pondělí 11. ledna 2016 v Hradci Králové věnovali pozornost při další Diecézní katedře.

Obsahem semináře Rozeznění mluvního a zpěvního hlasu byla uvolňovací cvičení a speciálními cviky, kterými jsme nacvičovali správné posazení tonů, výšku, intenzitu hlasu. Seminář byl interaktivní s individuálním přístupem ke každému účastníkovi. Zahrnoval v sobě i prvky fyzioterapie a to zejména k navození fyziologicky správného držení těla, jež je podmínkou plnohodnotného dechu a tedy i správného tvoření hlasu jak mluvního, tak zpěvního. Seminář byl cílen, pro některé po letech, také na liturgii, výslovnost, délky tónů, ale i naše zlozvyky, které si již ani neuvědomujeme. Zažili jsme pracovní dopoledne, kterým nás s humorem a laskavostí provázela paní lektorka PaedDr. Alena Tichá, Ph.D. a těšíme se na pokračování kurzu.

   

 

Advent je plný očekávání a také slov o rozjímání a pokoji. Jenže, blíží se závěr roku a s ním i nepokojné otázky finančních prostředků, které nám byly v církvi svěřeny. Školení účetních, které se konalo 3. prosince, připomnělo nejeden rest, který máme v našich náboženských obcích, jako jsou např. inventury, výkazy a náročnost dnešního světa (finanční úřady atd.). Tímto setkáním, jsme také chtěli zlepšit věčnou bolest církve – komunikaci. Rádi jsme tedy mezi sebou tedy vyslechli rady našich účetních: Heleny Kurkové a Moniky Jinochové i sestry Zdenky Sedláčkové.

Snažili jsme se pozvat finanční zpravodaje z našich náboženských obcích, abychom je v jejich službě posílili a dodali vědomí, že jejich služba je cenná v obci i pro celek církve. Je to služba pro lidi i pro našeho Pána. Je to služba v mnohém obtížná, ale je nutná. Děkujeme všem a prosíme, ať vytrvají.

Další vzdělávací katedra proběhla 23. listopadu. Pan profesor Ladislav Hejdánek je pozoruhodnou osobností, která provokuje k myšlení, k otázkám i odpovědnosti. To jsme si mohli plně uvědomit díky přednášce Tomáše Hejduka, který nám také pozoruhodně zprostředkoval filosofické pojetí tohoto předního českého filosofa současnosti. Těšíme se právem na další setkání.

Stvořil Bůh, stvořil Bůh ratolest,

bych mohl věnce vázat,

děkuji, děkuji za bolest, jež učí mne se tázat.

Děkuji, děkuji za nezdar,

jenž naučí mne píli, bych mohl, bych mohl přinést dar,

byť nezbývalo síly.

Děkuji, děkuji, děkuji.

 

Děkuji, Karel Kryl

 

Tato píseň Karla Kryla zněla Sborem kněze Ambrože 17. listopadu, kdy jsme chtěli poděkovat Pánu za svobodu, ve které smíme žít. Uběhlo už 26 let od roku 1989 a 76 let od roku 1939 a žít v demokracii, usilovat o ni, je, jak jsme si připomněli, stálým zápasem. Prožili jsme bohoslužby s Večeří Páně, jako možnou posilu pro zápas života. Vítaným slovem ke shromážděným přispěl pan náměstek primátora PaedDr. Jindřich Vedlich, Ph.D, který vzpomenul na rok 1989 a PhDr. Čestmír Brandejs, CSc., který nám přinesl zprostředkovanou vzpomínku na rok 1939.

Společně jsme touto bohoslužbou rádi vzpomněli také na Mistra Jana Husa a symbolicky tak zakončili rok, který je pro nás spjat s jeho jménem a zápasem.

Naše setkání jsme nazvali „Slavnost světla“. Do sboru jsme každý za sebe přinesli rozžatou svíci a také jsme ji i odnesli na znamení toho, že náš zápas a naše osobní předávání světla je nejen věcí historie, ale i potřebou naší přítomnosti.

Královéhradecká diecéze Církve československé husitské

Vás srdečně zve do Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové

v úterý 17. listopadu 2015 od 17 hodin na

SLAVNOST SVĚTLA

Setkání nad hledáním pravdy, svobody a lásky,

bohoslužba spjatá s koncem jubilejního roku Mistra Jana Husa.

„To vám přikazuji, abyste jeden druhého milovali.“ Jan 15, 17

Tato veleznámá slova Pána Ježíše nám zněla při bohoslužbách 28. října 2015 ve sboru kněze Ambrože v Hradci Králové. Je už letitou tradicí pro toto místo, že je spjaté se slavnostní bohoslužbou, v nichž je připomínáno výročí vzniku Československa. Celocírkevní bohoslužby ve městě s hrdým přízviskem „Salón republiky“ byly chvílí vděčnosti za svobodu, která je také i pro nás znamením lidské touhy po svobodě, jak i bratr profesor Zdeněk Kučera shrnul ve svém kázání. Živé slovo bratra profesora neslo v sobě povzbuzení i poselství k napřímení v budování vztahu k lidem, společnosti a k Bohu Otci. V modlitbách a prosbách o požehnání, jsme mysleli na naše rodiny, církev, vlast i zem a s velkou chutí i dojetím jsme i zazpívali celou Československou hymnu.

Rádi jsme se i po bohoslužbách setkali v prostorách náboženské obce i diecéze a po duchovním občerstvení zakusili občerstvení těla a možnost k vzájemným rozhovorům. Mezi hosty jsme přivítali výpravu z náboženské obce v Blansku a další sestry a bratry z mnoha míst, kteří svým životem slouží v církvi jako duchovní i jako „laici“.

Příští rok se sejdeme, dá-li Pán, jistě znovu. Československo vzniklo z touhy po svobodě a s ideálem humanity, v němž platilo Masarykovo nadčasové heslo: „Ježíš, ne Cézar.“ Pán Ježíš nás učí lásce ve světě strachu a nenávisti, tomu světu nemáme patřit, kéž mnohem víc patříme Kristu.

Pavel Pechanec