Milé sestry a milí bratři,

zamýšlíme se nad společenstvím Církve československé husitské a naše hledání jádra v identitě církve je také to, k čemu jsme byli povoláni. Každá generace je jinak směřována ve svém soustředění se na podněty života. Lidstvo bylo, je a bude v pohybu, proto také křesťanství nikdy nebylo stojatou vodou.

Kdosi řekl k současnému křesťanství poměrně často citovaný bonmot (snad dokonce Karel Rahner), že křesťan 21. století bude buď mystikem, nebo nebude vůbec. V souvislosti s tématem svého příspěvku jej parafrázuji: buď se budeme modlit (a to hodně), nebo nebudeme vůbec.

Potřeba modlitby pro člověka víry je podobná potřebě dýchání. Možná si tu potřebu člověk ne vždy jasně uvědomuje, někdy nám činí potíž se zatavit a pochopit, že se dusíme. Modlitba je nádech a výdech zároveň anebo jinak řečeno – jestliže život plyne jako voda, tak modlitba dává té vodě řečiště a udává směr. Modlitba nám dodává energii.

Pokračovat ve čtení „Modlitba“

7. března se konala další diecézní katedra. Nejprve jsme mohli naději čerpat z bohoslužby, kterou sloužil bratr David Smetana a poté již nás „zavalil“ nadějí bratr docent Beneš. Sloveso „zavalil“ jsem použila naprosto záměrně. Bratr docent si totiž vybral text z knihy Pláč, který se nám z ekumenického překladu jeví jako naprosto beznadějný, ale on z hebrejského překladu dokázal vytěžit naději, která se těžko přijímá, protože Pán Bůh v ní není vykreslen jako milující otec, ale jako „predátor“ (to je slovo, které přímo v přednášce několikrát zaznělo). Ale právě v tom, vidí bratr Beneš naději, že i přesto, že Pán Bůh nejedná se svým národem v rukavičkách, stojí mu ten národ za tu práci, aby se ho snažil všemi prostředky přivést k sobě nazpět. Nevím, zda jsem to vysvětlila dostatečně, a proto doporučuji poslechnout si jeho přednášku přímo, a nebo si přečíst některé jeho knihy, kterými nás také k naší radosti zavalil.

Františka Klásková

Nová doba vyžaduje hledání nových přístupů i v katechezi. Inspiraci pro katechezi a to nejen pro děti a mládež ale také pro dospělé jsme mohli načerpat v rámci naší vzdělávací katedry Královéhradecké diecéze v pondělí 8. 2. 2016 na semináři Misijní proměna katecheze. Přednášela nám ThLic. Ing. Marie Zimmermannová Th. D., vedoucí Katechetického a pedagogického centra Biskupství královéhradecké diecéze římskokatolické církve. Dozvěděli jsme se, že misijní proměna by měla umět oslovovat lidi tak, aby se otevřelo jejich srdce. Obnova katecheze a náboženského chování se musí zaměřit tak, aby oslovila veřejnost a také aby byla uvedena do praxe. Proto mluvíme o misijní proměně. Církev musí oslovit lidi kolem sebe. Možností pro misijní proměnu katecheze je využití též katechetických modelů, které dělíme na kérygmatický, prorocký a antropologický. V rámci semináře nám byly tyto modely představeny a mohli jsme si vyzkoušet i některé praktické ukázky. Osobně se mi líbila ukázka dějinné prorockého modelu pomocí obrazů Pabla Picassa – Guernica rok 1937 a Marca Chagalla – Bílé ukřižování. Myslím si, že pro nás účastníky byl tento seminář přínosem a povzbuzením vyzkoušet v našich náboženských obcích představený misijní přístup v katechezi.

Henrieta Zejdová

V pondělí 25. ledna 2016 v Hradci Králové proběhla jedna z dalších kateder. Po ranní pobožnosti, kterou sloužila sestra farářka Alena Tučková, jsme vyslechli zajímavou přednášku docenta Jiřího Vogela na téma Ateistická teologie a církev v postnáboženské době. O současném proudu ateistické teologie v podání Klaase Hendrikse jsme diskutovali po přednášce, pak nás čekal společný oběd.