Můžeme se ptát, jaký smysl má šlapat několik kilometrů krajinou s docela jinou duchovní tradicí (zdejší „zemičku“ v tomto smyslu formoval po staletí broumovský benediktinský klášter) a proč se při tom putování ptát po úsilí reformních osobností, jež jsou již šest set let po smrti. A přece nejspíš ano, když se takto sejdou lidé i z různých církví a letos pořádala broumovská náboženská obec toto putování na památku Mistra Jana Husa už popáté.
Naše pouť začíná pobožností v Husově sboru a v trase tzv. Jiráskovy cesty ji rozdělujeme řadou zastavení. Ta umožňují uvažovat nad určitými tématy, formovanými do výzev pro náš vlastní život.
Za průvodce na cestu jsme tentokrát zvolili M. Jeronýma Pražského. Seznámili jsme se přitom s jeho příběhem i charakterem, s jeho cestami za poznáním i s jeho podílem na snaze řešit krizi tehdejší církve i společnosti. A také s nelehkým rozhodováním na konci života. Právě Jeronýmovo rozhodnutí změnit jednání, jímž si chtěl zajistit záchranu, v obrácení se k pravdě života je i pro naše vlastní situace velmi inspirativní.
Po loňském, velmi žhavém putování bylo to letošní provázeno přívětivým počasím. A tak jsme po pěti hodinách došli opět do Broumova s pocitem, že je dobré slavit svátek pospolu a obrátit mysl k výzvám, jež nekončí v minulosti, ale týkají se každého z nás.
(JW)
