Záznam bohoslužby na Velikonoční pondělí
Promluva bratra biskupa Pavla na Hod Boží velikonoční 2020
Jan 20,1-18
Milé sestry a milí bratři.
Kdy naposledy jste běželi? Nejen tak poklusem, ale úprkem v obavách a touze být na místě včas a nejlépe ihned. Dnes prožíváme sváteční den. Doufám, že zažíváte poklid, žádný spěch a honění se. Petr a Jan prvního dne po sobotě, jak jsme slyšeli z velikonočního evangelia, utíkali k Ježíšovu hrobu jako o život. Ne že by závodili mezi sebou, ale potřebovali co nejdříve vyřešit otázku pravdy či omylu, hloupého vtipu nebo… tajemství?
Kdy jste tedy naposledy běželi, sestry a bratři? Kdy naposledy jste byli popíchnuti k úleku a prudkému dechu? Přijímáme Velikonoce jako cosi daného, přejeme si vzájemně požehnaný čas, jsme směřováni k nám vítanému poklidu, radosti, spokojenosti. Letošní Velikonoce jsou jiné, vtrhl mezi nás neviditelný nepřítel, vir, který napadá lidské tělo s agresivitou a rychlostí, co bere dech. Prožíváme čas, v němž jsme různě rozechvělí díky karanténě a stavu nouze. Před skutečností těchto dnů nemůžeme utéci.
Petr a Jan tehdy utíkali, nevěděli, co si mají myslet. Věřit Marii z Magdaly nebylo možné. Ježíš z ní sice kdysi vyhnal 7 démonů, ale nevrátila se jí nemoc, když už tu Ježíš není? Petr a Jan proto musí běžet, utíkat co to dá? Jan byl u hrobu dříve, ale jak víme, dal přednost Petrovi, aby on mohl vstoupit do hrobu první. Proč to Jan učinil? Někteří biblisté poukazují na to, že Jan byl mladší než Petr, a proto byl rychlejší, ale pro své mládí se bál vejít. Jiní poukazují na to, že evangelista vyjadřuje touto zmínkou úctu apoštolu Petrovi, kterou si zaslouží, a proto on vstoupí do hrobu první. Nevíme s určitostí důvody pro pořadí, ono je vše trochu v mlze. Stejně jako je v mlze i naše budoucnost, setry a bratři. Nejistota prostoupila tyto časy mocněji než jindy. Ovšem nejistota života je ve své podstatě stálou konstantou všech dnů.
Čemu a komu věřit? Svým očím? Tomu, na co si můžeme sáhnout? Jistě, běžíme životem, sbíráme informace a v tyto dny sledujeme zprávy s velkým napětím a vše porovnáváme se svými zkušenostmi a rozumem. A přesto nás vždy doběhne díl tajemství. Nejsme schopni obsáhnout všechna tajemství života, natož pak tajemství smrti. Jsme ale schopni víry, co neposkakuje z jedné strany na druhou, zato ale nachází pevný směr.
Marie plakala. Nevěděla, kde je Ježíš. Vzkříšenému Ježíši nebyly lhostejné její slzy. A nejsou mu lhostejné ani naše slzy, nejistota a bolest tohoto času. Pravda, on není zahradníkem, co krásně uklidí, co je pozemsky rozházené, ztracené a polámané. Není tím, kdo všechno pozemsky urovná. Ale je naším Spasitelem, který nás vzkřísil do života, co má jasné ukotvení v Bohu. To je ta nejdůležitější a první zvěst velikonočního rána. Kéž vás, sestry a bratři, nese pokoj a síla víry v běhu všech vašich dnů. Amen
Záznam bohoslužby na Hod Boží velikonoční
Záznam pobožnosti na Bílou sobotu od Ambrože
Záznam pobožnosti na Velký pátek od Ambrože
Modlitby 16. týden, 13. – 19. dubna 2020
texty pro neděli 19. dubna 2020 – 1. neděle po Velikonocích
První čtení z Písma: Skutky 2, 14a.22-32 (22-28)
Vystoupil Petr spolu s Jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: „Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte. Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci. David o něm praví: »Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal; proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději, neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach. Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí.«
Nebeský Otče, ty jsi rozpohyboval svět, jsi dárce veškerého života i spásy.
Zbavil jsi pout smrti Ježíše a nás jsi vzkřísil k víře, že bolest i prázdnota smrti nemá vítězství.
Děkujeme a prosíme za bolavý svět. Prosíme za všechny, kteří strádají, dej jim sílu víry.
Pokračovat ve čtení „Modlitby 16. týden, 13. – 19. dubna 2020“
Požehnané Velikonoce L.P. 2020
Moji milí, Velikonoce se přiblížily v plnosti. Smíme opět prožívat, vědomí víry, jak se za nás Kristus obětoval – je znamením Lásky. Věčnosti, co překonala bolest, kříž a smrt. On je pravou nadějí pro bolavý svět. Velikonoce 2020 jsou „jiné“ v tom, že naše pozemské jistoty námi otřásly společně. Chrámová opona našich „obchodů“ se roztrhla. Kristus žije. Je posilou, znamením a inspirací k lásce, co se umí dát. Jeho oběť se vepsala do srdcí lidí. Mnozí i nevědomky jdou jeho cestou. My křesťané ve své víře smíme opět vnímat Kristovo vítězství, které je výhrou života.
Požehnané Velikonoce Vám všem.
Váš biskup Pavel
