Kázání uveřejněné v ČZ 13/2014; 4. neděle postní; J 4,5-42
Trpíte také někdy pocitem neuhasitelné žízně, která ale vůbec nesouvisí s žízní fyzickou? Cítíte někdy, jak se vám něčeho nedostává, ale vaše nespokojenost přitom nepramení z vašich tělesných potřeb? Já vím, možná mi namítnete, že vás zrovna trápí nějaké zdravotní problémy, ale já bych dnes chtěla mluvit o něčem trošku jiném. Máme střechu nad hlavou, máme co jíst a pít, máme své blízké, kteří nás navštěvují, máme kolem sebe pár přátel… ale přesto, stále se cítíme nespokojeni, pořád se nám něčeho nedostává, něco nám schází, a my nevíme, co to je. Proč nakonec přese všechno, co nám každodenně přináší drobné radosti a uspokojení, pociťujeme prázdnotu a zároveň žízeň po něčem nehmotném, sčím si nevíme rady, co neumíme pojmenovat ani uchopit? Trápí nás snad naše bytostná samota uprostřed hlučícího davu?Trpíme nepochopením ze strany našeho okolí?Uniká nám smysl našeho životního směřování?Určitě bychom společně nalezli ještě mnoho takových otázek, na něž stále hledáme odpověď. Pokračovat ve čtení „Voda vyvěrající k životu věčnému“