Husův sbor v Novém Bydžově má opět funkční věžní hodiny. Jejich rekonstrukce probíhala na jaře letošního roku a na konci června došlo k vyzdvižení hodin na jejich místo. Novobydžovský Husův sbor slaví 90. let od svého otevření (tedy slavíme to my, kostel jako takový to příliš neprožívá) a nové hodiny jsou takovým dárkem ke zmíněnému jubileu. Na rekontrukci hodin hodinářem Danielem Macháčem přispěla naše královéhradecká diecéze, a také město Nový Bydžov. Děkujeme. No a nyní můžeme i na našem kostele sledovat, jak se odměřuje čas nám daný.
Kamarádi Bětce
Dne 9. 11. 2016 v 18.00 se konal v Husově sboru v Chlumci nad Cidlinou benefiční koncert „Kamarádi Bětce“. Bětka je bývalá žačka ZUŠ v Chlumci nad Cidlinou, která se potýká s vážným
onemocněním plic a zažíváním. Do ZUŠ nastoupila už v pěti letech ke hře na zobcovou flétnu do třídy učitelky Ivany Vítkové. Několikrát se zúčastnila soutěží ZUŠ, kde se umísťovala na prvních příčkách. Často vystupovala na koncertech a vernisážích a mnohokrát doprovázela své spolužáky. Pokračovat ve čtení „Kamarádi Bětce“
Výročí upálení Jana Husa v Chlumci nad Cidlinou
Nejlepší víno nakonec
Kázání na Ii. neděli po Zjevení Páně (J 2,1-11; ekumenický lekcionář cyklu C), uveřejněno v Českém zápase 17/2013.
Ježíš byl pozván na svatbu, a to i se svými učedníky. Již v tomto čase měl tedy Ježíš kolem sebe ty, kteří ho považovali za učitele nebo proroka. Z příběhu vyplývá, že Ježíš byl na svatbu pozván jako přítel ženicha nebo snad nevěsty (možná to byli i přátelé nebo známí některých učedníků, na tom nesejde), rozhodně ale ne jako známá osobnost, která by měla dodat slavnosti lesku – jeho přítomnost sama o sobě ještě nebudila žádný rozruch. Na svatbě se setkáváme také s Ježíšovou matkou Marií, která se stala hybatelkou celého následujícího dění. Čí svatba to přesně byla, se můžeme jen dohadovat, ale není to příliš důležité. Pokračovat ve čtení „Nejlepší víno nakonec“
Také v nás není lsti?
Kázání uveřejněné v ČZ 3/2012, 2. neděle po Zjevení Páně J 1,43-51
„Uvidíš věci daleko větší,“ říká Ježíš Natanaelovi, když je tento ohromen jeho slovy: „Dříve, než tě Filip zavolal, viděl jsem tě pod fíkem.“ Uvidí věci daleko větší. Věci krásnější i hrozivější, jasnější i záhadnější. Nebo možná nejkrásnější a nejhrozivější, nejjasnější i nejzáhadnější. A co my? Nás také Ježíš viděl pod fíkem, nebo spíše za volantem, u po-čítače, ve škole, na hřišti ještě dříve, než k nám dolehlo jeho slovo. A i nám je slíbeno vidět věci daleko větší. I nám platí to pozvání na cestu, která neslibuje ani klid ani jednoduchost, zato ale zaručuje pevné a jisté vedení. Pokračovat ve čtení „Také v nás není lsti?“
Buďme lampou, ne reflektorem
Kázání uveřejněné v ČZ 9/2011, 5. neděle po Zjevení Páně, Mt 5,13-20, 1K 2,1-16
Nejspíš jste už mnohokrát slyšeli tu výzvu „Buďte světlem světa a solí země“. Podvědomě cítíme, co se po nás chce, ale jak často máme příležitost a čas se nad tím zamyslet? Co znamená být světlem světa? Dnes je nám horem dolem vtloukáno do hlavy, že ať děláme, co děláme, musíme v tom být nejlepší a všichni to musí vidět a ocenit. To by nás mohlo vést k dojmu, že máme svítit nejvíc ze všech a pokud možno barevně. Světlo však má lidem sloužit k tomu, aby ve tmě nezakopli, aby se jim dobře četlo nebo dobře vykonávaly různé činnosti. Nebo aby jen navozovalo příjemnou atmosféru. Málokdo chce mít doma reflektor, na kterém by se dala smažit vajíčka, protože při něm se nedá dělat nic. Zato obyčejných žárovek a svíček máme každý dost a dost. Pokračovat ve čtení „Buďme lampou, ne reflektorem“