I. Hlas toho, jenž praví: „Volej!“ I otázal se: „Co mám volat?“ „Všechno tvorstvo je tráva a všechna jeho spolehlivost jak polní kvítí. Tráva usychá, květ vadne, zavane-li na něj vítr Hospodinův. Věru, lid je pouhá tráva. Tráva usychá, květ vadne, ale slovo Boha našeho je stálé navěky.“
Izajáš 40, 6-8
Hospodine, Tvá zvěst přináší útěchu, potěšení a my jsme povoláni jako svědkové milosti víry.
Naše spolehlivost a síly jsou prchavé. Jsme jako tráva, co sama v náporu větru neobstojí. Naše potěšení života vezdejšího není na věky a nemůže růst z nás.
Tráva usychá, květ vadne, Hospodine, a tak i prosíme, doprovoď nás svým Slovem přes všechny pustiny dneška a nevyrovnanost cesty života. Dej ať rosteme v Tobě.











