Archiv autora: Pavel Pechanec

I. Pán mu však řekl: „Jdi, neboť on je mým nástrojem, který jsem si zvolil, aby nesl mé jméno národům i králům a synům izraelským. Ukáži mu, co všechno musí podstoupit pro mé jméno.“ Ananiáš šel, vstoupil do toho domu, vložil na Saula ruce a řekl: „Saule, můj bratře, posílá mě k tobě Pán – ten Ježíš, který se ti zjevil na tvé cestě; chce, abys opět viděl a byl naplněn Duchem svatým.“ Tu jako by mu s očí spadly šupiny, zase viděl a hned se dal pokřtít. Pak přijal pokrm a síla se mu vrátila. S damašskými učedníky zůstal Saul několik dní a hned začal v synagógách kázat, že Ježíš je Syn Boží.

Skutky 9,15-20

Pane, zvolil sis nás, abychom byli Tvými nástroji, abychom šli a nesli zvěst. Tvé jméno má být spojeno s úsilím našich životů.

Šupiny z očí nám už spadly, za to ale nohám se ještě někdy nechce a síla z nás se vytrácí.

Prosíme, ať oči víry nám stále určují směr našeho snažení, ať v síle Tvého Ducha jsme plně Tvým nástrojem a plníme Tvou vůli.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 14. týden, 4. – 10. dubna 2016“

I. Když je přivedli, postavili je před radu a velekněz je začal vyslýchat: „Důrazně jsme vám zakázali učit o tom člověku, a vy jste tím svým učením naplnili celý Jeruzalém; a na nás byste chtěli svalit odpovědnost za jeho krev!“ Petr a apoštolové odpověděli: „Boha je třeba poslouchat, ne lidi. Bůh našich otců vzkřísil Ježíše, kterého vy jste pověsili na kříž a zabili; toho Bůh vyvýšil jako vůdce a spasitele a dal mu místo po své pravici, aby přinesl Izraeli pokání a odpuštění hříchů. My jsme svědkové toho všeho a s námi Duch svatý, kterého Bůh dal těm, kdo ho poslouchají.“

Skutky 2,27-32

Bože, je třeba Tebe poslouchat. Tebe, ne člověka, ale Tvé slovo, zvěst, co odvádí od obav před druhými.

Evangelium nás posouvá od pokání k prožití Tvého odpuštění, a abychom také i my byli Tvými svědky.

Prosíme, abychom byli neseni Tvým Duchem, abychom se nikoho a ničeho neobávali a žádný „výslech“ od lidí nás nedal zmást.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 13. týden, 28. března – 3. dubna 2016“

I. Dobře víte, co se dělo po celém Judsku: Začalo to v Galileji po křtu, který kázal Jan. Bůh obdařil Ježíše z Nazareta Duchem svatým a mocí, Ježíš procházel zemí, všem pomáhal a uzdravoval všechny, kteří byli v moci ďáblově, neboť Bůh byl s ním. A my jsme svědky všeho, co činil v zemi judské i v Jeruzalémě. Ale oni ho pověsili na kříž a zabili. Bůh jej však třetího dne vzkřísil a dal mu zjevit se – nikoli všemu lidu, nýbrž jen svědkům, které k tomu napřed vyvolil, totiž nám; my jsme s ním jedli a pili po jeho zmrtvýchvstání. A uložil nám, abychom kázali lidu a dosvědčovali, že je to on, koho Bůh ustanovil za soudce živých i mrtvých.

Skutky 10,37-42

Dobře víme, Pane, co se kdysi dělo v Judsku a poznání víry nás směřuje, abychom vnímali svou přítomnost i budoucnost ve světle velikonočních událostí.

Kvůli nám byl soudce živých i mrtvých pověšen na kříž a zabit. Kvůli nám a pro nás vstal z mrtvých a je živý pro tento den i budoucno.

Prosíme, ať úkol slova a svědectví o Kristu, který nám byl dán, neseme všem bez výhrad, v radosti, co nese život pro všechny.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 12. týden, 21. – 27. března 2016“

I. Kdo uvěří naší zprávě? Nad kým se zjeví paže Hospodinova? Vyrostl před ním jako proutek, jak oddenek z vyprahlé země, neměl vzhled ani důstojnost. Viděli jsme ho, ale byl tak nevzhledný, že jsme po něm nedychtili. Byl v opovržení, kdekdo se ho zřekl, muž plný bolesti, zkoušený nemocemi, jako ten, před nímž si člověk zakryje tvář, tak opovržený, že jsme si ho nevážili. Byly to však naše nemoci, jež nesl, naše bolesti na sebe vzal, ale domnívali jsme se, že je raněn, ubit od Boha a pokořen. Jenže on byl proklán pro naši nevěrnost, zmučen pro naši nepravost. Trestání snášel pro náš pokoj, jeho jizvami jsme uzdraveni. Všichni jsme bloudili jako ovce, každý z nás se dal svou cestou, jej však Hospodin postihl pro nepravost nás všech.

Izajáš 53, 1-6

Povolal jsi nás, Hospodine, abychom nesli zvěst evangelia. Trápí nás otázka, kdo uvěří naší zprávě? Lidé stále víc touží po slávě, vítězství bez utrpení a bolesti.

Poznáváme však, že bez Tvé zvěsti bloudíme jako ovce a jsme plni nepravostí pro svou nevěrnost.

Děkujeme Ti za oběť Tvého Syna, která nás učí oběti srdcí Tvé pravdě a lásce a prosíme o sílu z Tvého Ducha pro všechny tíživé otázky života.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 11. týden, 14. – 20. března 2016“

I. Hospodin Jozuovi řekl: „Dnes jsem od vás odvalil egyptskou potupu.“ Proto pojmenoval to místo Gilgál (to je Odvalení); jmenuje se tak až dodnes. Izraelci tábořili v Gilgálu. Čtrnáctého dne toho měsíce navečer slavili na Jerišských pustinách hod beránka. Druhého dne po hodu beránka začali jíst nekvašené chleby a pražené zrní z výtěžku země, právě toho dne. Toho druhého dne, kdy začali jíst z výtěžku země, přestala také mana; teď už Izraelci manu neměli, ale toho roku jedli z úrody kanaánské země.

Jozue 5, 9-12

Hospodine, na pouti života nás vedeš do země zaslíbené, směřuješ k očištění, před novým životem.

Jako kdysi Boží lid byl obřezán, my křtem, jak věříme – vstupujeme do života teď a tady, v němž je odvalen těžký kámen z hrobu, smrti i od „démonů pouště“.

Děkujeme za očišťující sílu křtu, co odvaluje vše neslučitelné s životem u Tebe. Prosíme za křtěnce, kteří se už připravují i za ty, kteří se teprve na svátost chystají.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 9. týden, 29. února – 6. března 2016“