První čtení: 2. Samuelova 11,7-13

Nátan Davidovi odvětil: „Ten muž jsi ty! Toto praví Hospodin, Bůh Izraele: Já jsem tě pomazal za krále nad Izraelem a já jsem tě vytrhl ze Saulových rukou. Dal jsem ti dům tvého pána a do tvé náruče ženy tvého pána, dal jsem ti dům Izraelův i Judův, a kdyby ti to bylo málo, přidal bych ti mnohem víc. Proč jsi pohrdl Hospodinovým slovem a dopustil ses toho, co je v jeho očích zlé? Chetejce Urijáše jsi zabil mečem a jeho ženu sis vzal za manželku, zavraždil´s ho mečem Amónovců. Nyní se už nikdy nevyhne meč tvému domu, protože jsi mnou pohrdl a vzal jsi Chetejci Urijášovi ženu, aby ti byla manželkou.“ David Nátanovi řekl: „Zhřešil jsem proti Hospodinu.“ Nátan Davidovi pravil: „Týž Hospodin hřích s tebe sňal. Nezemřeš.“

Hospodine, mnohdy i my pohrdáme Tvým slovem a dopouštíme se toho, co je zlé ve Tvých očích.

Zastíráme před Tebou hřích a výmluvností snažíme se světu předestřít svou čistotu.

Prosíme, dej nám prohlédnout, ať vidíme svůj život ve Tvém světle, sejmi hřích a uváděj nás do plnějšího života tady s Tebou.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 23. týden, 6. – 12. června 2016“

První čtení: 1. Královská 17,19-24

On jí řekl: „Dej mi svého syna!“ Vzal jí ho z klína, vynesl jej do pokojíku na střeše, kde bydlel, a položil ho na své lože. Pak volal k Hospodinu: „Hospodine, můj Bože, cožpak i té vdově, u které jsem hostem, způsobíš zlo a přivodíš jejímu synu smrt?“ Třikrát se nad dítětem sklonil a volal k Hospodinu: „Hospodine, můj Bože, ať se prosím vrátí do tohoto dítěte život!“ Hospodin Elijášův hlas vyslyšel, do dítěte se navrátil život a ožilo. Elijáš dítě vzal, snesl je z pokojíku na střeše do domu, dal je jeho matce a řekl: „Pohleď, tvůj syn je živ.“ Žena Elijášovi odpověděla: „Nyní jsem poznala, že jsi muž Boží a že slovo Hospodinovo v tvých ústech je pravdivé.“

Hospodine, naše slova a skutky nenesou vždy projev zjevného zázraku, ale mohou nést pravdu, pomoc i záchranu větší, než se zdá.

Slova, která nám dáváš Ty, nesou život, žehnání a posilu druhým.

Prosíme tedy, kéž jsme dnes Tvému slovu otevřeni a umíme je sdělit druhým tak, jak je potřeba ve shodě s Tvou vůlí.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 22. týden, 30. května – 5. června 2016“

První čtení: 1. Královská 8, 22-23.41-43

Šalomoun se v přítomnosti celého shromáždění Izraele postavil před Hospodinův oltář, rozprostřel dlaně k nebi a řekl: „Hospodine, Bože Izraele, není Boha tobě podobného nahoře na nebi ani dole na zemi. Ty zachováváš smlouvu a milosrdenství svým služebníkům, kteří chodí před tebou celým srdcem. Také přijde-li cizinec, který není z Izraele, tvého lidu, ze vzdálené země kvůli tvému jménu, neboť budou slyšet o tvém velkém jménu a o tvé mocné ruce a o tvé vztažené paži, přijde-li a bude se modlit obrácen k tomuto domu, vyslyš v nebesích, v sídle, kde přebýváš, a učiň vše, oč k tobě ten cizinec bude volat, aby poznaly tvé jméno všechny národy země a bály se tě jako Izrael, tvůj lid, aby poznaly, že se tento dům, který jsem vybudoval, nazývá tvým jménem.“

Hospodine, vedeš nás, abychom se zastavili, rozprostřeli sami sebe před Tebou a zakusili, že není Boha Tobě podobného nahoře na nebi ani dole na zemi.

Řád Tvé smlouvy a Tvé milosrdenství nás učí pravé moudrosti života. V ní smíme vnímat každého člověka, s nímž se tady setkáváme jako svého možného bratra a sestru.

Kéž by všichni Tebe hledali. Prosíme, dávej nám patřičnou moudrost, abychom je k Tobě vedli.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 21. týden, 23. – 29. května 2016“

První čtení: Přísloví 8, 1-3.22-25

Cožpak moudrost nevolá, nevydává rozumnost svůj hlas? Na nejvyšším místě, nad cestou, na křižovatce stojí. Při branách, kudy se chodí do města, u vchodu pronikavě volá: Hospodin mě vlastnil jako počátek své cesty, dříve než co konal odedávna. Od věků jsem ustanovena, od počátku, od pravěku země. Ještě nebyly propastné tůně, když jsem se zrodila, ještě nebyly prameny vodami obtěžkány. Když ještě byly hory ponořeny, před pahorky jsem se narodila.

Hospodine, moudrost na nás volá, vydává svůj hlas, abychom po ni toužili. Skutečnou moudrost vlastníš jen Ty.

Naše cesta života je o touze po Tvém daru moudrosti, co srovnává všechny pahorky i propastné tůně.

Naše vlastní moudrost a dojmy překrývají dar od Tebe, a tak za něj znovu prosíme, ať nás Tvá moudrost vytahuje a vše srovnává, prosíme za sebe i svět.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 20. týden, 16. – 22. května 2016“

První čtení: Skutky 2,1-7,12-13

Když nastal den letnic, byli všichni shromážděni na jednom místě. Náhle se strhl hukot z nebe, jako když se žene prudký vichr, a naplnil celý dům, kde byli. A ukázaly se jim jakoby ohnivé jazyky, rozdělily se a na každém z nich spočinul jeden; všichni byli naplněni Duchem svatým a začali ve vytržení mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. V Jeruzalémě byli zbožní židé ze všech národů na světě, a když se ozval ten zvuk, sešlo se jich mnoho a užasli, protože každý z nich je slyšel mluvit svou vlastní řečí. Byli ohromeni a divili se: „Což nejsou všichni, kteří tu mluví, z Galileje? {Žasli a v rozpacích říkali jeden druhému: „Co to má znamenat?“ Ale jiní říkali s posměškem: „Jsou opilí!“

Pane, svatodušní svátky jsou tu opět, rok 2016 nese prudký vichr času, vše letí rychle.

Ohnivý jazyk Tvého Ducha, chce posílit církev, aby jí druzí rozuměli, i když posměšky a rozpaky u druhých byly, jsou a budou.

Prosíme, abychom si především v církvi znovu a víc rozuměli, nalezli společnou řeč, co není krátkodechým opojením. Prosíme o úžasný dar sjednocení ve Tvém Duchu.

Pokračovat ve čtení „Modlitby 19. týden, 9. – 15. května 2016“