Čtyřdenní duchovní obnova se skvělým Petrem Šanderou v broumovském klášteře se konala 17. – 20. února 2020…

Čtyřdenní duchovní obnova se skvělým Petrem Šanderou v broumovském klášteře se konala 17. – 20. února 2020…

Poslední rozloučení a poděkování bratru faráři Bohumilu Kláskovi ve Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové se konalo 17. února 2020.
Ocenění města Semily sestry farářky Lady Kocourkové – blahopřejeme sestře Ladě, radujeme se a přejeme hodně sil…

Královéhradecká diecéze CČSH vydává novou publikaci „Pohyby duše“ Pavla Pechance. Slovo autora:
…Publikace je zamýšlena jako podpůrný text pro devět meditací. Biblické postavy zde naskýtají obraz a přiblížení devíti enneagramových zrcadel. Kniha může být čtena „běžným způsobem“, ale může být také spjata s ignaciánským rozjímáním nad Písmem. Pokud si dopřeješ zastavení a budeš chtít po přečtení jednotlivých zrcadel přestat být jen čtenářem – pozorovatelem, nabízí se zde osvědčený způsob meditace. Ignaciánské rozjímání vyžaduje čas a námahu soustředění, ale zve tě k velkému dobrodružství. Do krajiny duchovního světa, v němž smíš nacházet Boží dotek. Ať už budeš užívat tuto publikaci jakkoli, milý čtenáři, přeji ti, abys stále v sobě nacházel odraz Boží tváře. Pokud ti ztišení a čtení o devíti zrcadlech enneagramového kruhu pomůže vidět sebe samého s nadhledem – cíl této malé knihy je naplněn.
K dostání v sekretariátu Královéhradecké diecéze, v Kosmasu, v prodejně Blahoslav…


Dne 12. února byla vernisáží ve Sboru Dr. Karla Farského v Semilech uvedena výstava Víra, naděje, láska – počátky, vývoj a současnost Církve československé husitské. Bratr biskup Pavel Pechanec promluvil o výročí církve i o myšlence vzniku výstavy, večer zpříjemnil smyčcový soubor Struňáci semilské ZUŠ, celým večerem provázela zdejší pastorační asistentka sestra Šárka Bažantová. V Semilech bude výstava k vidění do konce března 2020. Pak poputuje do Hradce Králové, kde si 100 let církve si budeme připomínat 1. května. Srdečně zveme Hradečany
.



NÁBOŽENSKÁ OBEC CČSH V LIBERCI pořádá přednášku s promítáním k 600. výročí založení města Tábora a k 600. výročí bitvy na Vítkově v pátek 6. března L.P. 2020 v 17 hodin v síni Boženy Němcové v budově fary na nám. Českých bratří 35/2 přednáší a promítá Mgr. Vítězslav Lorenovicz, jáhen. Srdečně zve RS náb. obce CČSH, vstupné 30,-Kč.



Církev československá husitská nabízí pracovní uplatnění na plný úvazek v pozici správce rekreačního zařízení Betlém v Janských Lázních – http://www.betlempenzion.cz/
Kvalifikační předpoklady:
Nabízíme:
Přihlášky s životopisem a vyjádřením motivace a zájmu o tuto pozici je možné zasílat
na adresu personalistika@ccsh.cz do 15. března 2020.
Pro více informací o pracovní náplni správce RZ Betlém lze kontaktovat Mgr. Petr Číška, ředitele IEP CČSH, petr.cisko@iepccsh.cz, tel: 734 390 575.
Dopoledne 24. ledna 2020 byl Vašek převezen na druhý břeh ke svému nebeskému tátovi. Nebyl jen kněz, ale i písničkář, básník, prozaik a radostný služebník evangelia. Chtěl studovat konzervatoř, ale nepřijali jej, a tak nastoupil na brigádu do Synthesie Semtín, která se mu nakonec protáhla na 22 let. V polovině 80. let, kdy se zařadil mezi „psavce“ křesťansky orientované literární Skupiny XXVI, se marně pokoušel přihlásit se na teologická studia. Složil tedy alespoň zkoušky z teologického minima a začal působit jako laický kazatel naší církve. V téže době se seznámil s významnou pardubickou rodinou Vokolkových, s jejímiž členy ho pojilo přátelství. Díky pádu komunismu mohl být v červenci 1990 v pardubickém Husově sboru vysvěcen na jáhna a v roce 2003 v Novém Bydžově na kněze. Coby duchovní CČSH, se kterou nechtěl coby farářský synek mít v 15 letech nic společného, postupně sloužil v Přelouči a v Novém Bydžově. Napsal několik básnických sbírek a novelu plnou víry v člověka a naděje Chemička, má láska.
Václav se začal po světě rozkoukávat ve Vrchlabí, kde se 26. listopadu 1951 narodil do farářské rodiny. Dětství v České Třebové prožil s vlaky, které se staly jeho celoživotní láskou. Po středoškolských studiích nebyl přijat na konzervatoř a nastoupil coby brigádník do Synthesie Semtín. V období dospívání u něho vyvrcholil vzdor k institucionální církvi, která v jeho očích přestala plnit svou funkci. Ve fabrice jako dělník a provozní chemik nakonec prožil 22 let. Své vzpomínky na tuto dobu zachytil v knize: Chemička, má láska.