Budova Domova U Spasitele ve Frýdlantu v Čechách mě přivítala novou fasádou, provedenou v optimisticky žluté barvě. Pro leden netypické, spíš podzimní dušičkové počasí, nemohlo nic pokazit na celkově příznivé, pozitivní atmosféře, která z komplexu Domova vyzařovala. Tentokrát však nepřicházím navštívit nikoho z klientů, ale mé kroky stoupají až do podkroví, kde klepu na dveře s nápisem „Eva Crhová – ŘEDITELKA“. Jsem očekáván a nezbytná káva stojí přede mnou během několika minut. Nic tedy nebrání tomu, abych položil první otázku:
My dva se, Evo, známe už čtvrt století, ale čtenáře by možná zajímalo, jak ses vůbec do téhle útulné podkrovní kanceláře dostala. Co předcházelo tomu, než jsi mohla usednout do ředitelského křesla avydržet vněm sedět – pokud dobře počítám –téměř dvacet let?
Ano, v květnu to bude už 19 let, co jsem byla jmenována v pořadí třetí ředitelkou tohoto Domova. Původně jsem byla zdravotní sestra na obvodě, později jsem pracovala jako terénní pečovatelka. Pokračovat ve čtení „Dvacet let Domova U Spasitele“