Setkání rodin 2017 – Jánské Lázně: Putování s Abrahamem
Každá výprava je jedno velké dobrodružství. Musím se přiznat, že naše putování s Abrahamem nebylo žádnou výjimkou. Již celé to naplánovat a napjatě čekat, zda se najdou odvážné rodiny, které pojedou, nás stálo mnoho nervů a modliteb, ale s Boží pomocí se nakonec počet rodin ustálil na šesti, a tak jsem vyrazili.
Všichni dospělí, všechny děti i všichni pořadatelé a hlavně kuchaři dorazili se srdcem na dlani, a tak celé setkání bylo velice radostné, pohodové a pokojné, jak jen to s plnou budovou dětí jde.
Společně jsme s Abrahamem putovali do zaslíbené země a očekávali jsme vyplnění Božího slibu ohledně narození Izáka. A při tom všem jsme si stačili hrát, zpívat, modlit se, vyrábět ovečky i protáhnout si svaly, o kterých ani nevíme, že je máme. V neděli jsme sloužili společnou bohoslužbu a v pondělí objevili velký poklad. Nejen ten sladký, ale i ten, že nás má Pán Bůh rád a své sliby drží.
Pane Bože, děkujeme Ti za společně strávený čas, za lásku a přátelství, která jsme díky Tobě směli prožít, a také za každého, kdo se na uskutečnění podílel: zejména děkujeme za Štěpána a Emilku Kláskovy, Ladu a Pavlínku Kocourkovy a nejvíc za kuchaře Vláďu a jeho pomocnici Káju. Amen
Diecézní setkání mládeže 2017: (Ne)BOJ (se) VÍRY
V květnu se uskutečnilo v pořadí již druhé setkání mládeže naší diecéze. Nejprve se z nás v pátek stali rytíři – museli jsme kvůli tomu projít těžkými úkoly a zkouškami, abychom prokázali, že máme ctnosti, které každý rytíř potřebuje: moudrost, uměřenost, lásku, statečnost, štědrost a píli. Když jsme složili biblický verš z nápověd, které jsme získali při splnění úkolů, popisující Boží zbroj každého z nás, byli jsme pasováni na rytíře a šlo se do hajan.
Druhý den jsme se školili díky Elišce Silné v bojovém umění Ai-ki-do a poté jsme zkoušeli i naše duševní schopnosti ve hře Aktivity, abychom svého bojovného ducha plně vypustili v Laser game. Nakonec jsme se vydali na výpravu, kde jsme objevovali naše neřesti v hradeckých lesích. Poté se naše meče proměnily v kříže, abychom poznali, co je tím pravým bojovým nástrojem pro náš život. A večer jsme ukončili sledováním společného filmu Mise, který je o tom, jak se víra šířila, někdy správně a jindy nesprávně.
V neděli jsme se zúčastnili bohoslužeb v hradeckém sboru a rozjeli se domů. Myslím, že jsme si odvezli radost z Boží i lidské blízkosti a z prožitých zážitků.
Malí princové v Hradci
Možná jste v sobotu dopoledne v Hradci Králové potkali děti s papírem v ruce a možná vás dokonce poprosily, abyste jim nakreslili beránka. Někdo by to mohl považovat za podivné, ale každému kdo četl Malého prince už je to jasné. To všechno byli totiž Princové, kteří v doprovodu svých pilotů plnili všelijaké úkoly.
Od pátku 21. do neděle 23. října jsme totiž měli setkání dětí, které se neslo právě v duchu Exupéryho nejslavnější knížky. A sešlo se nás spoustu!
Za jediný víkend děti absolvovaly celou cestu Malého prince napříč světy. Potkaly Krále i Domýšlivce, Růži i Lišku a nakonec se vrátily zpátky na svoji planetku, kde je čekala spousta sladkostí.
Po celou dobu nad námi držela záštitu a starala se o nás a vařila nám hradecká farářka Františka Klásková, které za to patří velký dík. Setkání jsme si užili všichni, od nejmladších po nejstarší!
Napsala: Mariana Staff
enová
P.S. A díky i Pánu Bohu za ochranu, a že tu byl s námi. (F.Klásková)
Setkání pro děti i rodiče
Náchodský vikariát CČSH pořádá
HRAVÉ DOPOLEDNE PRO DĚTI I RODIČE
kdy: 20.9.2014 od 9.30
kde: fara HUSOVA SBORU CČSH NOVÉ MĚSTO NAD METUJÍ (Husova 402)
program:
děti: pohádkové divadelní představení, hry a soutěže, biblický příběh
rodiče: přednáška: Jak na masáže?
film z projektu JEDEN SVĚT (Promítej i ty!)
společný oběd
plánovaný konec kolem 14:00
Setkání maminek s dětmi: Stvoření světa (3.)
-vytvořeno pro setkání maminek s velmi malými dětmi
1)Zpíváme a ukazujeme (Kdo stvořil, Když máš radost a víš o tom …)
2)Modlitba
3)Povídání:
-Opakování:DEN A NOC – Povídáme si s dětmi, co děláme ve dne (jíme, pijeme, hrajeme si, zpíváme, uklízíme…) a co děláme v noci (spíme) a vždy si to ukážeme. 1.DEN (světlo) Když Pán Bůh tvořil svět, byla všude tma. Pán Bůh řekl: „Budiž světlo“. Zapalíme svíčku. A bylo světlo. Byl večer. Lehneme si. A bylo ráno. Protáhneme se. 2.DEN (nebe) Druhý den Pán Bůh stvořil oblohu- blánu, která oddělovala vody od vod, proto jsme si minule postavili stan. HRA: Děti hledají poschovávané vystřižené papírové mráčky. Byl večer. Lehneme si. A bylo ráno. Protáhneme se.
-Nové: A tak na světě bylo světlo, bylo nebe a všude byla voda. Po celé místnosti máme rozmístěné látky (prostěradla a přehozy). A víte jaké to je na vodě? Všechno se tam houpe. Pohoupeme děti na prostěradle. Není se o co opřít. A my lidé potřebujeme jistotu, oporu. Ve vodě se nedá běhat, vařit ani chodit…. A tak Pán Bůh přikázal, že se vody mají nahromadit na jedno místo a uprostřed nich se objevila země. Srolujeme látky a uprostřed vytvoříme prostor. A na zemi si můžeme zadupat, můžeme se tam jeden o druhého opřít.
4)Vytváříme:
vezmeme velkou bílou čtvrtku a dopředu si připravíme vodu a kakao nebo mák… Společně čtvrtku natřeme štětci vodou a potom posypeme kakaem. Z vody bude země :-)
5) Svačina
6)Rozhovor s maminkami:
téma: Máte být pro děti jistotou… cítíte se, že i vy jistotu máte? Z čeho? U koho jistotu čerpáte?
7)Rozloučení
Setkání maminek s dětmi: Stvoření světa (2.)
-vytvořeno pro setkání maminek s velmi malými dětmi
1)Zpíváme a ukazujeme (Kdo stvořil, Když máš radost a víš o tom …)
2)Modlitba
3)Povídání:
-Opakování:DEN A NOC – Povídáme si s dětmi, co děláme ve dne (jíme, pijeme, hrajeme si, zpíváme, uklízíme…) a co děláme v noci (spíme) a vždy si to ukážeme. 1.DEN (světlo) Minule jsme si říkali, že když Pán Bůh tvořil svět byla všude tma (zkusíme zavřít oči). A tak Pán Bůh stvořil světlo. Zapálíme svíčku(děti sedí maminkám na klíně) a otevřeme oči. Ukazovali jsme si, že naše ruce mohou být plamínkem-světýlkem, když umí pomáhat nebo pohladit.Pohladíme se.
-Nové: Pán Bůh viděl, že je světlo dobré. Byl večer. Lehneme si. A bylo ráno. Protáhneme se. Všude kam se Pán Bůh podíval byla voda a světlo, ale jinak nikde nic. Všude jen voda a voda. A tak Pán Bůh stvořil oblohu. Udělal takovou blánu mezi těmi vodami. Společně s dětmi a maminkami postavíme stan. A tak se vytvořil prostor, kde může něco být. Vlezeme do stanu. Teď je voda všude kolem nás. Je nad námi – to je nebe. I pod námi. Nebe je místo, které nám může trochu prozradit, co bude za chvilku, jestli bude pršet, nebo bude krásně. Ukazujeme dětem mraky vystříhané z papíru a postupně je přidáváme na střechu stanu...I na lidech můžeme někdy poznat, co se bude za chvilku dít podle toho, jak se tváří. Náš obličej je jako nebe… Ukazujeme si veselé, smutné i rozlobené obličeje.
4)Vytváříme:
vezmeme velkou bílou čtvrtku a dopředu si připravíme různé proužky krepového papíru. Děti musí vybrat ty kousky, které jim připomínají nebe(modré…) a společně s maminkama je nalepí na čtvrtku a vody od sebe oddělí:-)
5) Svačina
6)Rozhovor s maminkami:
téma: Jak děti reagují na to, co vidí ve vašich tvářích? Poznají když se zlobíte? Když vás něco trápí?
7)Rozloučení
Setkání maminek s dětmi: Stvoření světa (1.)
-vytvořeno pro setkání maminek s velmi malými dětmi
1)Zpíváme a ukazujeme (Kdo stvořil, Když máš radost a víš o tom …)
2)Modlitba
3)Povídání:
-DEN A NOC – Povídáme si s dětmi, co děláme ve dne (jíme, pijeme, hrajeme si, zpíváme, uklízíme…) a co děláme v noci (spíme) a vždy si to ukážeme. Potom zhasneme (pro lepší atmosféru je dobré zakrýt okna). A můžeme vyprávět např.: Když Pán Bůh tvořil svět byla všude tma. Když je tma můžeme mít strach, nechceme být sami, a tak hledáme někoho, koho můžeme chytit za ruku. Děti se mohou chytit maminky. A když ho najdeme, pevně si ruku chytneme a držíme ji. Když je blízko někdo, koho máme rádi a koho se můžeme držet, už takový strach nemáme. Ale Pán Bůh nechtěl, aby všude byla tma a strach, a tak si řekl: „Budiž světlo“. Zapálíme svíčku, ale až poté kdy bezpečně víme, že každé dítě sedí na klíně své mamince. A bylo světlo. Světlo zahání tmu a šíří teplo. Díky němu můžeme vidět kolem sebe. I my se teď můžeme stát takovým plamínkem – Božím světýlkem. Ukážeme dětem, jak ze svých rukou můžeme vytvořit plamínek, tím že je spojíme…A napodobujeme pohyby plamínku, jak se naklání na jednu a na druhou stranu, jak se komíhá, jak se zmenšuje a zvětšuje. Naše ruce jsou jako plamínek. Umí se zvětšovat, zmenšovat, plápolat, umí být i klidný. Naše ruce moho být jako světlo. Jsou jako světlo, když umí pohladit. Děti pohladí své rodiče i sebe navzájem. Jsou jako světlo, když umí zahřát. Nakonec společně svíčku sfoukneme a rozsvítíme velké světlo, či roztáhneme závěsy.
4)Vytváříme:
vezmeme velkou černou čtvrtku a dopředu si připravíme různě barevné kousky papíru. Děti musí vybrat ty kousky, které jim připomínají světlo (žlutá, oranžová, bílá..) a společně s maminkama je nalepí na černou čtvrtku.
5) Svačina
6)Rozhovor s maminkami:
téma: Jestli se děti bojí? Čeho?
Tmy? Jak na ně tma působí…?
7)Rozloučení
( Inspirace se svíčkou v materiálech Muroňové)
Průběh setkání maminek s dětmi podle F.K.
1)Přivítání
2)Písničky – ukazovací
3)Modlitba
4)Opakování
5)Povídání
6)Vytváření
7)Svačina/rozhovor s maminkami
8)Rozloučení
Průběh dětského setkání na faře podle F.K.
1) docházka – každý rok pro děti vymýšlím jiný způsob, jak zanamenat kolikrát kdo na setkání přišel. když jsme probírali Genesis – vytvořila jsem velkou jabloň, každé dítě mělo svou barvu jablíček a pokaždé když přišlo, mohlo připevnit své jablko na strom. Kdo jich měl nejvíce získal na konci nejlepší odměnu.
2) povídání jen tak – o tom, co děti za ten týden prožili, co je těší, co je trápí, jak jim to jde ve škole.
3) modlitba
4)opakování – o čem jsme si povídali minule
5)nová látka
6)upevnění nové látky – malování obrázku, vybarvování, hraní divadla, hra k tématu
7)volná zábava – hry, které jsou oblíbené a na které se děti těší