Archiv autora: Martin Chadima

„Na počátku bylo slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně. A bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život. A život byl světlo lidí…“ (Jan 1,1-4)

Evangelium Janovo. Evangelium mystické, tajemné, monologické, gnostické, intelektuální, provokující a poctivou řečtinou napsané. Ještě mučedník církve ze 2. století Justin Martyr věřil, že autorem evangelia byl Jan Zebedeus, „milovaný učedník Páně“ (J 13,23). Pokračovat ve čtení „Na počátku bylo slovo (Jan1,1-4)“

„Jazyk moudrých přináší dobré poznání, kdežto ústa hlupáků chrlí pošetilosti.“

Př 15,2

Jeden z nejaktuálnějších výroků najdeme v knize Přísloví, která svým charakterem patří do tzv. mudroslovné literatury. Ta má své kořeny v Egyptě. Přísloví bývají vtipná, nápaditá, útočná, věcná, rozverná i zasmušilá, laskavá i sarkastická, ale vždy vycházejí z hluboké zkušenosti Božího lidu. Hebrejský kořen slova „mišlé“ (m­ š­ l) značí nejen samotný pojem „přísloví“, ale také slovo „vládnout“. Přísloví v sobě obsahují sílu, aspekt moci, bod síly! Proto lze příslovím po někom vrhnout, mrštit, hodit, a to v dobrém i ve zlém. Ne nadarmo byla přísloví připisována králi Šalomounovi, neboť ten je v tradici popisován jako muž bystrý, energický, vtipný, prozíravý a především moudrý. Pokračovat ve čtení „Jazyk moudrých“

„Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království nebeského; ale ten, kdo činí vůli mého Otce v nebesích.“ (Mt 7,22)

Matoušovo evangelium je evangeliem psaným pro židy, jeho autorem je vzdělaný žid, který ovládal ještě jeden důležitý jazyk – řečtinu. Pro jeho původ se ještě biskup Papias z Hierapole (130 po Kr.) či velký teolog Origenes (z. 254) domnívali, že autorem bude jistě Matouš celník, jenž vše, co svou nelichotivou prořímskou službou nabyl, vrátil či rozdal. Pokračovat ve čtení „Ne každý, kdo mi říká Pane, Pane“

„A nikdo nedává mladé víno do starých měchů; jinak mladé víno roztrhne měchy, samo vyteče a měchy přijdou nazmar.“(L 5,37)

Autor tohoto výroku Lukáš mluví tak, aby mu ostatní rozuměli. Mluví o víně, mluví o nádobách pro víno, které v putovní verzi představovaly měchy. Kdo však byl onen Lukáš, jemuž je připisováno jedno z evangelií napsané v osmdesátých letech 1. století? Podle kultivované řečtiny soudíme na vzdělaného Žida, snad lékaře, který však nebyl přímým svědkem Ježíšova působení. Lukáš se nedovolává zvláštních darů Ducha svatého jako Pavel, není strohý jako autor evangelia Markova, neubíjí případné židovské konvertity argumenty ze Starého zákona jako Matouš. Pokračovat ve čtení „Nové víno v nových měších“

Náboženská obec v Hradci Králové pravidelně pořádá různé kulturní a společenské akce. Mezi ně patří i večery se zajímavými lidmi a osobnostmi. Jmenujme: Ivana Štampacha, Jiřího Pehe, Jiřinu Šiklovou či Lídu Rakušanovou. V úterý 11. ledna jsme přivítali dalšího zajímavého hosta. Byl jím exministr vnitra František Bublan, který hovořil na téma: Křesťan a politika. Besedu zahájil Martin Chadima, který představil hosta, mimo jiné, jako člověka, který vystudoval kněžský seminář v Litoměřicích. Poté nám František Bublan představil svoji životní cestu, včetně své cesty do vysokých politických funkcí. Pokračovat ve čtení „Diskusní večer: František Bublan“