I. Jóbovi odpověděl ze smrště Hospodin slovy: „Kdo to zatemňuje úradek Boží neuváženými slovy? Nuže, opásej si bedra jako muž, budu se tě ptát a poučíš mě. Kde jsi byl, když jsem zakládal zemi? Pověz, víš-li něco rozumného o tom. Víš, kdo stanovil její rozměry, kdo nad ní natáhl měřící šňůru? Do čeho jsou zapuštěny její podstavce, kdo kladl její úhelný kámen, zatímco jitřní hvězdy společně plesaly a všichni synové Boží propukli v hlahol?
Job 38, 1-7
Hospodine, celý svět, rozměrný vesmír není bezduché staveniště a člověk o něm ví jen málo.
Vypínáme se mnohdy jako všeznalí bozi, dokud nás nesrazí smršť naší nepatrnosti a omezenosti.
Hospodine, nemáme, co bychom Ti rozumného řekli, nemáme čím Tě poučit. Kéž jako andělé, jako Tvé dcery a Tví synové jsme schopni přidat se k hlaholu a náš život je harmonickou písní o Tobě.
II. Hle, nyní je čas příhodný, nyní je den spásy! Nikomu nedáváme v ničem příležitost k pohoršení, aby tato služba nebyla uvedena v potupu, ale ve všem se prokazujeme jako Boží služebníci, v mnohé vytrvalosti, v souženích, tísni, úzkostech, pod ranami, v žalářích, nepokojích, vyčerpanosti, v bezesných nocích, v hladovění; prokazujeme se bezúhonností, poznáním, trpělivostí, dobrotivostí, Duchem svatým, nepředstíranou láskou, slovem pravdy, mocí Boží.
2. Korintským 6,2b-7a
Otče, povolal jsi nás do života a dáváš nám čas, co je příhodný ke spáse.
A tak právě i tento den smíme být vyzbrojeni trpělivostí, dobrotivostí, nepředstíranou láskou v Duchu svatém.
Prosíme o tuto výzbroj pro zápas života, ať mnohá tíseň, soužení i nepokoj nás nermoutí, a v Tobě jsme vedeni k radosti a možnému obohacení těch, kteří jsou kolem nás.
III. Večer řekl Ježíš učedníkům: „Přeplavme se na druhou stranu!“ I opustili zástup a odvezli ho lodí, na které byl. A jiné lodi ho doprovázely. Tu se strhla velká bouře s vichřicí a vlny se valily na loď, že už byla skoro plná. On však na zádi lodi na podušce spal. I probudí ho a řeknou mu: „Mistře, tobě je jedno, že zahyneme?“ Tu vstal, pohrozil větru a řekl moři: „Zmlkni a utiš se!“ I ustal vítr a bylo veliké ticho. A řekl jim: „Proč jste tak ustrašení? Což nemáte víru?“ Zmocnila se jich veliká bázeň a říkali jeden druhému: „Kdo to jen je, že ho poslouchá i vítr i moře?“
Marek 4, 35-41
Pane Ježíši, putuješ s námi na druhou stranu života. I nám občas připadá, že pospáváš a nejsi součástí našich oprávněných obav.
V Tobě se ale smíme ztišit, v Tobě umlká každá bouře, když rozpoznáme, kdo jsi.
Dej, abychom Ti dnes lépe naslouchali, utišili své nářky a bouře a ve víře opouštěli svou mnohou ustrašenost.
Přímluvy:
- Prosíme za ty, kteří pozbývají sil, prosíme za manžele Tesařovy.
- Prosíme za pokoj v rozbouřeném světě, prosíme za místa, kde vládne násilí, nenávist a teror, prosíme za své sestry a bratry.
- Prosíme o požehnání v tomto týdnu pro službu ve všech našich sborech pro bohoslužby, pastoraci a setkání.
- Prosíme o požehnání pro ty, kteří se připravují ke svátostem a zvláště za ty, kteří mají přijít ke svátosti přijímání poprvé, dále prosíme za křtěnce, a za ty, co se připravují na biřmování, na svátost manželskou, na svěcení, či ke svátosti pokání, nebo k útěše nemocných.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich)
Váš biskup Pavel