I. Slyšte Hospodinův spor, hory i nepohnutelné základy země! Hospodin vede spor se svým lidem, činí výtky Izraeli: Lide můj, co jsem ti udělal? Jaké potíže jsem ti působil? Odpověz mi.
Člověče, bylo ti oznámeno, co je dobré a co od tebe Hospodin žádá: jen to, abys zachovával právo, miloval milosrdenství a pokorně chodil se svým Bohem.
Micheáš,6,2-3,8
II. Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku? Neučinil Bůh moudrost světa bláznovstvím? Protože svět svou moudrostí nepoznal Boha v jeho moudrém díle, zalíbilo se Bohu spasit ty, kdo věří, bláznovskou zvěstí.
Korintským 1,20 -21
III. Když Ježíš spatřil zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, přistoupili k němu jeho učedníci…
Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odměnu v nebesích; stejně pronásledovali i proroky, kteří byli před vámi.“
Matouš 5,1a 12
- Hospodine, tvůj zákon člověka vede, aby zachovával to, co je pravé a svaté, přilnul k tobě, prokazoval milosrdenství, pokořil se před tebou a čekal, že jej přivedeš na cestu, z níž uhýbá pro svou přirozenost.
Ve všem jsme dobře poučeni, na neznalost vymlouvat se lze stěží. Přesto ale rádi se dohadujeme s tebou, Pane. Nářky, obžaloba, výmluvy jsou nám vlastní.
Pane, základ našeho lidství, chce vidět mnohé z výšky – prosíme o tvou milost, pohni s námi ty sám, pokud dnes budeme opět vypínat… - Kde jsou učenci, kde znalci, kde řečníci tohoto věku, na to ptát se je zbytečné, jak víme, Pane. Jsou všude kolem. Lidé rádi přidržují pocit o hloubce své moudrosti.
Tvá moudrost, Pane, činí z lidí blázny. Tvá milost nás však učí tě poznávat a otvírá nám cestu ke spáse.
Prosíme, kéž se dokážeme opravdově těšit z tvé zvěsti, i když se jí svět směje. Prosíme, ať nás výsměch „znalců“ nezraňuje. Prosíme, ať jsme posilováni radostí a umem, jak lidem zvěstovat tvé evangelium… - Kriste, žijeme v klidné době, nikdo nás nepronásleduje pro naši víru. Nikdo nám nehrozí smrtí, újmou majetku a pronásledováním našich dětí. Víme, že tomu tak vždy nebylo, a proto děkujeme.
Vyučuješ nás v době, která má ale svá úskalí. Uvědomujeme si tedy, že bychom měli k tobě přistoupit a být ti velmi nablízko, i když nám zjevné nebezpečí nehrozí.
Prosíme, i nadále nás k sobě povolávej, ať ve tvé blízkosti rozumíme lépe dnešnímu světu, úzké cestě, po níž nás vedeš. Prosíme, ať rozlišujeme všechna nebezpečí a dokážeme ve tvém duchu rozeznávat tvé „blahoslavenství“ od tvého „běda vám“…
Amen