V polovině srpna se v Dobrušce uskutečnila třetí a poslední část třetího ročníku letního alternativního divadelního festivalu“ 3 soboty”. Festival pořádá místní náboženská obec za pomoci mnoha mladých lidí z Dobrušky, kteří se účastní nejen samotné realizace festivalu, ale i jeho příprav, propagace a tvorby plakátů.
Když jsme s festivalem začínali, byl dramaturgicky zaměřen na mladší až střední generaci, ale jak čas ubíhá a postupně dorůstají malé děti návštěvníků, musíme program trochu upravit i pro ně. Není proto vyloučeno, že příští ročník bude směřovat hlavně na malé diváky a pro rodiče se najde představení až v podvečer.
Festival „3 soboty“ probíhá přes celé léto, protože během každého z letních měsíců (červen, červenec, srpen) se na jedno odpoledne pro diváky otevře brána na zahradu za sborem. Většinou začínáme ve tři hodiny výtvarnou či jinou dílnou – letos byla možnost se projít po laně, vyzkoušet si žonglování, točení s ohněm nebo se dozvědět něco o streetartu a vyřezat si šablonu.
Následující a hlavní součástí programu je divadelní představení, které startuje v 18 hodin. Jsou to představení převážně hodinová, takže můžeme s čistým srdcem tvrdit, že se jedná o odpolední festival.
Poslední letošní „Sobota“ byla opravdu plná. Kromě zmíněné dílny, tentokrát to byly japonské skládanky origami, se v zahradě – lesoparku za sborem – odehrálo jedno loutkové představení pro děti. Jednalo se o Vojnu s Turkem od letošní absolventky katedry alternativního divadla na DAMU Johany Vaňousové. Dalším „kusem“ byla taneční improvizace Jen země, nebe, já a čára obzoru od Ondřeje Lipovského, který vystudoval na HAMU katedru nonverbálního divadla u prof. Ctibora Turby. Poslední, velmi zajímavou, tečkou festivalu „3 soboty“ byl koncert skupiny MAMAPAPA BANDA. V této národnostně pestré kapele hrají na akordeon, housle, klarinet a znějící kořen, což je opravdu nazvučený olšový kořen, využívaný jako bicí nástroj.
Další zajímavostí „3 sobot“ je, že se zde nedostane žádný alkohol, což na podobných akcích není zvykem. Sjíždí se sem mnoho lidí z blízkého i dalekého okolí, a tak se vychází vstříc řidičům. Výhodou také je, že i při parném slunečném odpoledni si všichni divadlo plně užijí.
Dobruška má hluboké ochotnické kořeny, které jsou spojeny i s počátky našeho sboru. V posledních letech se však v tomto městysu nabízí hlavně klasické kusy, ať již profesionální nebo amatérské, proto jsme se před třemi lety rozhodli nabídnout další alternativu – loutkové, taneční, pohybové a všechny další typy divadla shrnout pod nově vzniklý festival. A jak se po třech letech ukazuje, byl to nápad rozhodně životaschopný. Soboty si své diváky našly a dokonce se jejich
okruh rozšiřuje i mimo náboženskou obec. Přicházejí lidé, u nichž se můžete ptát: „Jak se o festivalu vůbec dozvěděli?“ Každopádně přicházejí a my jsme za to rádi. Před třemi roky jsme si mysleli, že festival a sborový život budou pravděpodobně odděleny, ale nyní už někteří z návštěvníků Sobot zůstávají do rána, aby mohli jít na bohoslužbu.
Tak se naše řady, možná pomalu a nenápadně, rozšiřují. Cesty Boží jsou opravdu nevyzpytatelné, a tak se můžeme jen těšit, co pro nás Hospodin ještě přichystá.