Texty pro neděli 7. dubna 2019 – 5. neděle postní
První čtení: Izajáš 43, 16-21
Toto praví Hospodin, který razí cestu mořem, dravými vodami stezku, jenž přivádí vozbu i koně, vojsko a válečnou moc i dokáže, že pospolu lehnou a nepovstanou, dohořeli, zhasli jako knot. „Nevzpomínejte na věci dřívější, o minulosti nepřemítejte. Hle, činím něco docela nového a už to raší. Nevíte o tom? Já povedu pouští cestu, pustou krajinou řeky. Čest mi vzdá zvěř pole, šakalové i pštrosi; obdařil jsem poušť vodou a pustou krajinu řekami, abych napojil svůj vyvolený lid. Lid, jejž jsem vytvořil pro sebe, ten bude vyprávět o mých chvályhodných činech.“
Pane, otevíráš i nám „nový věk“, vzdáváme Ti chválu.
Naše zajetí v hříchu a smrti stává se minulostí, k níž už není třeba se vracet.
Děkujeme a prosíme za ty, které děsí současnost, nenalézají pokoj, svírá je tíseň. Prosíme, dej, ať se stále jen neohlíží za sebe a Tebe vnímají.
Druhé čtení: Filipským 3, 7-14
Cokoliv mi bylo ziskem, to jsem pro Krista odepsal jako ztrátu. A vůbec všecko pokládám za ztrátu, neboť to, že jsem poznal Ježíše, svého Pána, je mi nade všecko. Pro něho jsem všecko ostatní odepsal a pokládám to za nic, abych získal Krista a nalezen byl v něm nikoli s vlastní spravedlností, která je ze zákona, ale s tou, která je z víry v Krista – spravedlností z Boha založenou na víře, abych poznal jej a moc jeho vzkříšení i účast na jeho utrpení. Beru na sebe podobu jeho smrti, abych tak dosáhl zmrtvýchvstání. Nemyslím, že bych již byl u cíle anebo již dosáhl dokonalosti; běžím však, abych se jí zmocnil, protože mne se zmocnil Kristus Ježíš. Bratří, já nemám za to, že jsem již u cíle; jen to mohu říci: zapomínaje na to, co je za mnou, upřen k tomu, co je přede mnou, běžím k cíli, abych získal nebeskou cenu, jíž je Boží povolání v Kristu Ježíši.
Kriste, ještě nejsme u cíle, ani jsme na dokonalost nedosáhli.
Stále jen běžíme, běžíme, chceme se Ti přiblížit, protože Ty ses, Kriste, zmocnil nás.
Býváme ale z našeho běhání někdy unavení, prosíme, dej, ať se dokážeme vyrovnat se ziskem i ztrátami podle Tvého Ducha.
Evangelium: Jan 12, 1-8
Šest dní před velikonocemi přišel Ježíš do Betánie, kde bydlel Lazar, kterého vzkřísil z mrtvých. Připravili mu tam večeři; Marta při ní obsluhovala a Lazar byl jeden z těch, kteří byli s Ježíšem u stolu. Tu vzala Marie libru drahého oleje z pravého nardu, pomazala Ježíšovi nohy a otřela je svými vlasy. Dům se naplnil vůní té masti. Jidáš Iškariotský, jeden z jeho učedníků, který jej měl zradit, řekl: „Proč nebyl ten olej prodán za tři sta denárů a peníze dány chudým?“ To řekl ne proto, že by mu záleželo na chudých, ale že byl zloděj: měl na starosti pokladnici a bral z toho, co se do ní dávalo. Ježíš řekl: „Nech ji, uchovala to ke dni mého pohřbu! Chudé máte vždycky s sebou, ale mne nemáte vždycky.“
Pane Ježíši, chudobu a různou potřebnost máme stále mezi sebou, Tebe ale mezi námi nemáme vždy.
Ty jsi to nejvzácnější, co v našem středu může být.
Prosíme, naplňuj naše domovy vůní, která mezi námi značí tvou přítomnost.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám záleží. Prosíme za Ladu Kocourkovou, Zdenku Pechlákovou. Milušku Bulířovou, Alenu Tučkovou, Deboru Chytilovou, Lucii Růžičkovou, Veroniku Č. a…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, aby nás láska spojovala, vedla k průzračným slovům a činům. Prosíme za otevřenost při hledání zla a hříchu, ať postní období, je propojeno milostí. Prosíme o vedení Duchem při postních pobožnostech a setkáních.
Prosíme o požehnání pro setkání při Duchovní obnově v Broumově, konferenci pardubického vikariátu a za pokračování kazatelského kurzu v Hradci Králové.
Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel