17. září 2017 – 24. neděle v mezidobí
První čtení z Písma: Genesis 50, 15-21
Když si Josefovi bratři uvědomili, že jejich otec je mrtev, řekli si: „Jen aby na nás Josef nezanevřel a neoplatil nám všechno zlo, kterého jsme se na něm dopustili.“ Proto mu vzkázali: „Tvůj otec před smrtí přikázal: Josefovi řekněte toto: »Ach, odpusť prosím svým bratrům přestoupení a hřích, neboť se na tobě dopustili zlého činu. Odpusť prosím služebníkům Boha tvého otce to přestoupení. «“ Josef se nad jejich vzkazem rozplakal. Pak přišli bratři sami, padli před ním a řekli: „Tu jsme, měj nás za otroky!“ Josef jim však odvětil: „Nebojte se. Což jsem Bůh? Vy jste proti mně zamýšleli zlo, Bůh však zamýšlel dobro; tím, co se stalo, jak dnes vidíme, zachoval naživu četný lid. Nebojte se už tedy; postarám se o vás i o vaše děti.“ Tak je těšil a promlouval jim k srdci.
Pane, Ty s lidmi zamýšlíš v dobrém, to jen my lidé s druhými někdy zacházíme ve zlém.
Vedeš nás k životu, uchováváš pro den soudu, neseš nadějí, že naši spoutanost zlem opustíme.
Prosíme, vyveď nás ze všech lží i malých podvodů, kterých se na druhých a sobě dopouštíme. Promlouvej do našeho srdce Ty sám.
Druhé čtení z Písma: Římanům 14, 1-4,10- 12
Bratra ve víře slabšího přijímejte mezi sebe, ale nepřete se s ním o jeho názorech. Někdo třeba věří, že může jíst všechno, slabý však jí jen rostlinnou stravu. Ten, kdo jí všecko, nechť nezlehčuje toho, kdo nejí, a kdo nejí, nechť neodsuzuje toho, kdo jí; vždyť Bůh jej přijal za svého. Kdo jsi ty, že soudíš cizího služebníka? O tom, zda obstojí či ne, rozhoduje jeho vlastní pán. A on obstojí, neboť Pán má moc jej podepřít. Proč tedy, ty slabý, soudíš svého bratra? A ty, silný, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni přece staneme před soudnou stolicí Boží. Neboť je psáno: „Jako že jsem živ, praví Hospodin, skloní se přede mnou každé koleno a každý jazyk vyzná, že jsem Bůh.“ Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet Bohu.
Otče, uznáváme, že zlehčování druhých a naše úsudky nám dodávají jen falešnou vážnost a sílu.
Skláníme se nyní před Tebou a nechceme hodnotit druhé.
Prosíme, dej nám moudrost a sílu přijímat mezi sebe ty, kteří jsou ve víře slabší, nepřít se s nimi a v pokoji víry ukazovat na Tvůj soud.
Evangelium: Matouš 18, 21-35
Petr přistoupil k Ježíšovi a řekl mu: „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Snad až sedmkrát?“ Ježíš mu na to odpověděl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesát sedmkrát. S královstvím nebeským je to tak, jako když se jeden král rozhodl vyžádat účty od svých služebníků. Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který byl dlužen mnoho tisíc hřiven. Protože mu je nemohl vrátit, rozkázal ho pán prodat i s ženou a dětmi a se vším, co měl, a nahradit ztrátu. Tu mu ten služebník padl k nohám a na kolenou prosil: »Měj se mnou strpení a všechno ti vrátím! « Pán se ustrnul nad oním služebníkem, propustil ho a dluh mu odpustil. Sotva však ten služebník vyšel, potkal jednoho ze svých spoluslužebníků, který mu byl dlužen sto denárů; chytil ho za krk a křičel: »Zaplať mi, co jsi dlužen! « Jeho spoluslužebník mu padl k nohám a prosil ho: »Měj se mnou strpení, a zaplatím ti to! « On však nechtěl, ale šel a dal ho do vězení, dokud nezaplatí dluh. Když jeho spoluslužebníci viděli, co se přihodilo, velice se zarmoutili; šli a oznámili svému pánu všecko, co se stalo. Tu ho pán zavolal a řekl mu: »Služebníku zlý, celý tvůj dluh jsem ti odpustil, když jsi mě prosil; neměl ses také ty smilovat nad svým spoluslužebníkem, jako jsem se já smiloval nad tebou? « A rozhněval se jeho pán a dal ho do vězení, dokud nezaplatí celý dluh. – Tak bude jednat s vámi můj nebeský Otec, jestliže ze srdce neodpustíte každý svému bratru.“
Hospodine, bezpočtukrát musíme k Tobě volat, abys nám odpustil. Tvá milost je veliká.
Uvědomujeme si, že nemáme příliš velké strpení s lidmi a neumíme je vždy navést k omluvě.
Prosíme, dávej nám správná slova, ať naše srdce je plné milosti od Tebe i k lidem.
Přímluvy: Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží… Prosíme za bratra Oldřicha a Zdeňka, za Sylvu a Aničku, manžele Tesařovy, Věru Svatošovou… Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za obnovu a růst víry v roce 2017. Prosíme za požehnání pro všechny změny života v diecézi. Prosíme za bratra Ondřeje Bezděka v jeho nové službě. Prosíme o požehnání pro královéhradeckou a pardubickou vikariátní konferenci duchovních.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi o nich. Váš biskup Pavel