Sbor kněze Ambrože v Hradci Králové se v pátek 26. května otevřel návštěvníkům vernisáže výstavy Víra, naděje, láska. Myšlenka putovní výstavy, která by připomněla dějiny Církve československé husitské, se neobjevuje v naší církvi poprvé. Avšak pojetí té současné hradecké, jejíž nedílnou součástí je interaktivní složka, přece jen posouvá hranice dosavadních nápadů a přístupů k reflexi téměř století samostatné existence našeho společenství. Na dvanácti rozměrných panelech přináší prezentovaný materiál vhled do historie, identity i současného života našich sborů. Cílem však není podat co nejucelenější obraz dění spojeného s naší církví od roku 1920 do současnosti, to by na dané ploše nebylo ani možné. Sled výstavy touží spíše zasadit život CČSH do kontextu jak ve smyslu náboženském, tak historickém i kulturním. Z toho důvodu počíná první zastavení výstavy zamyšlením nad samotnými kořeny duchovní moudrosti křesťanství. Pokračuje přes rozpoznání jedinečnosti české duchovní tradice směrem k dílu českého katolického modernismu. Snaží se přiblížit, jak jeho myšlení obecně křesťanskou tradici a svéráz českého reformačního úsilí uchopilo, aby následně uvedlo v život vznikem národní církve. Druhá část výstavy pak touží uvést návštěvníky do současného života naší církve. Především představením teologické práce našeho bohosloví a prezentací hlavních věroučných tezí, stručným výkladem liturgického života a představením poslání církve v současnosti. Linie, kterou materiál sleduje, neopomíjí ani hlavní události století naší existence, připomíná významné osobnosti spjaté s naší církví, přední církevní stavby a umění. Na rozsáhlé, ale přesto technickými možnostmi omezené ploše, přece nebylo možné činit si nárok na úplnost. Cíl výstavy je spíše v pobídce k hledání dalších a dalších témat a otázek, které si v hledání smyslu naší církevní existence, identity a aktuálního poslání, je potřeba znovu a znovu klást. Velice zdařilá interaktivní část nám k tomu chce pomoci.
U každého zastavení si totiž po přečtení textu a prohlédnutí obrázků můžeme splnit drobný úkol a život našeho společenství si tak doslova ohmatat a živě o něm popřemýšlet. Nebýt tak jen pasivním divákem, ale tím, kdo je nejen výstavy, ale samého církevního života osobně účastný. Páteční večer 26. května přivedl do královéhradeckého sboru generačně pestrou paletu návštěvníků. Je to moc dobře, protože pojetí výstavy touží zaujmout malé děti, stejně jako seniory. Pro každého se něco šité na míru najde. Program vernisáže nabídl jak úvodní slovo autorů výstavy a uvedení doprovodné brožury, kde je text k jednotlivým zastavením výstavy rozveden, tak koncert předního představitele alternativní hudby Vladimíra Václavka i přednášku z oblasti psychologie. Pestrá mozaika, která trefně poukázala i na samotný svéráz výstavy. Celý projekt jistě není o jednorázové akci, ale o postupném objevování přínosu nové výstavy, kterou jistě oceníme naplno až po delším čase. Věříme, že se tomu tak stane. Vždyť díky putovnímu pojetí může po Hradci Králové udělat radost i na mnoha dalších místech, kam se postupně přestěhuje.
Vladimír Hraba
