23. dubna 2017 – 1. neděle po Velikonocích
První čtení z Písma: Skutky 2, 14a.22-28
Vystoupil Petr spolu s Jedenácti, pozvedl hlas a oslovil je: „Muži izraelští, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského Bůh potvrdil před vašimi zraky mocnými činy, divy a znameními, která mezi vámi skrze něho činil, jak sami víte. Bůh předem rozhodl, aby byl vydán, a vy jste ho rukou bezbožných přibili na kříž a zabili. Ale Bůh ho vzkřísil; vytrhl jej z bolestí smrti, a smrt ho nemohla udržet ve své moci. David o něm praví: »Viděl jsem Pána stále před sebou, je mi po pravici, abych nezakolísal; proto se mé srdce zaradovalo a jazyk můj se rozjásal, nadto i tělo mé odpočine v naději, neboť mě nezanecháš v říši smrti a nedopustíš, aby se tvůj Svatý rozpadl v prach. Dal jsi mi poznat cesty života a blízkost tvé tváře mne naplní radostí. «
Smíme Tě, Kriste, vidět stále před sebou, zakoušet, že jdeš s námi životem a jsi po naší pravici, abychom nikdy nemuseli dlouze kolísat.
Naše srdce se s Tebou může radovat, Tvá blízkost nás posiluje.
Prosíme, ať náš jazyk se nebojí jásat radostí víry, dej, ať blízkost Tvé tváře nás prozařuje nadějí.
Druhé čtení z Písma: 1. Petrův 1, 3-9
Veleben buď Bůh a Otec Pána našeho Ježíše Krista, neboť nám ze svého velikého milosrdenství dal vzkříšením Ježíše Krista nově se narodit k živé naději. Dědictví nehynoucí, neposkvrněné a nevadnoucí je připraveno pro vás v nebesích a Boží moc vás skrze víru střeží ke spasení, které bude odhaleno v posledním čase. Z toho se radujte, i když snad máte ještě nakrátko projít zármutkem rozmanitých zkoušek, aby se pravost vaší víry, mnohem drahocennější než pomíjející zlato, jež přece též bývá zkoušeno ohněm, prokázala k vaší chvále, slávě a cti v den, kdy se zjeví Ježíš Kristus. Ač jste ho neviděli, milujete ho; ač ho ani nyní nevidíte, přec v něho věříte a jásáte nevýslovnou, vznešenou radostí, a tak docházíte cíle víry, spasení duší.
Nebeský Otče, Tvá milost nám dává možnost v Kristu se nově narodit a žít nadějí.
Zármutek rozmanitých zkoušek nás motá do pavučin beznaděje, ale pravost vztahu k Tobě dává východisko.
Prosíme za ty, kteří prochází výhní zkoušek. Prosíme, ať víra, která je nad zlato, je i přes všechny „ohnivé pece“ pročišťuje k cíli.
Evangelium: Jan 20, 19-25
Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“ Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“
Pane, díky Tvé milosti, i když před Tebou dveře zavíráme, přicházíš k nám se zvěstí o pokoji.
Posílá Tě náš Nebeský Otec a Ty posíláš nás, abychom šli do světa, přijali Ducha svatého, nesli lásku, milost a odpuštění.
Prosíme, dej, ať vidíme Tvé stopy po hřebech a Tvou ránu v boku, jako naše vlastní odsouzení a možnost záchrany v činné víře.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží… Prosíme za Vladimíra, Annu, Miladu, Helenu Votočkovou, Blanku Jurečkovou a….
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za obnovu a růst víry v roce 2017.
Prosíme o požehnání pro setkání při konferenci duchovních náchodského a pardubického vikariátu, pro položení základního kamene lesní kaple ve Škodějově a Diecézní den, který se zde chystá. Prosíme za všechna shromáždění náboženských obcí pro požehnání rad starších a přípravu pro diecézní shromáždění.
(Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich.)
Váš biskup Pavel