19. března 2017 – 3. neděle postní
První čtení z Písma: Exodus 17, 3-7
Lid žíznil po vodě a reptal proti Mojžíšovi. Vyčítali: „Proto jsi nás vyvedl z Egypta, abys nás, naše syny a stáda umořil žízní?“ Mojžíš úpěl k Hospodinu: „Jak se mám vůči tomuto lidu zachovat? Taktak že mě neukamenují.“ Hospodin Mojžíšovi řekl: „Vyjdi před lid. Vezmi s sebou některé z izraelských starších. Také hůl, kterou jsi udeřil do Nilu, si vezmi do ruky a jdi. Já tam budu stát před tebou na skále na Chorébu. Udeříš do skály a vyjde z ní voda, aby lid mohl pít.“ Mojžíš to udělal před očima izraelských starších. To místo pojmenoval Massa a Meriba (to je Pokušení a Svár) podle sváru Izraelců a protože pokoušeli Hospodina pochybováním: „Je mezi námi Hospodin, nebo není?“
Prahneme po harmonii, Pane, a jelikož se nám ne vždy dostává, přichází pokušení a svár.
Pokušení a svár napájí naše životy, žízníme po věcech, reptáme proti lidem, abychom nemuseli řešit sebe.
Prosíme, udeř do té tvrdé skály, která nesmyslně někdy roste v nás, ať každým okamžikem zakoušíme, že jsi s námi a že nás miluješ.
Druhé čtení z Písma: Římanům 5, 1-8
Když jsme tedy ospravedlněni z víry, máme pokoj s Bohem skrze našeho Pána Ježíše Krista, neboť skrze něho jsme vírou získali přístup k této milosti. V ní stojíme a chlubíme se nadějí, že dosáhneme slávy Boží. A nejen to: chlubíme se i utrpením, vždyť víme, že z utrpení roste vytrvalost, z vytrvalosti osvědčenost a z osvědčenosti naděje. A naděje neklame, neboť Boží láska je vylita do našich srdcí skrze Ducha svatého, který nám byl dán. Když jsme ještě byli bezmocní, v čas, který Bůh určil, zemřel Kristus za bezbožné. Sotva kdo je hotov podstoupit smrt za spravedlivého člověka, i když za takového by se snad někdo odvážil nasadit život. Bůh však prokazuje svou lásku k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Pane Ježíši, děkujeme za víru, je to pro nás velký zisk. Skrze Tebe máme přístup k milosti a nalézáme pokoj.
Povzbuzuješ nás k vytrvalosti, neseš k osvědčenosti, stáváme se nadějí pro druhé.
Prolij, prosíme znova a znova naše srdce svou láskou, ať i my můžeme vyprahlé napojit.
Evangelium: Jan 4, 5-14
Ježíš přišel k samařskému městu jménem Sychar, v blízkosti pole, jež dal Jákob svému synu Josefovi; tam byla Jákobova studna. Unaven cestou, usedl u té studny. Bylo kolem poledne. Tu přichází samařská žena, aby načerpala vody. Ježíš jí řekne: „Dej mi napít!“ Jeho učedníci odešli předtím do města, aby nakoupili něco k jídlu. Samařská žena mu odpoví: „Jak ty jako Žid můžeš chtít ode mne, Samařanky, abych ti dala napít?“ Židé se totiž se Samařany nestýkají. Ježíš jí odpověděl: „Kdybys znala, co dává Bůh, a věděla, kdo ti říká, abys mu dala napít, požádala bys ty jeho, a on by ti dal vodu živou.“ Žena mu řekla: „Pane, ani vědro nemáš a studna je hluboká, kde tedy vezmeš tu živou vodu? Jsi snad větší než náš praotec Jákob, který nám tuto studnu dal? Sám z ní pil, stejně jako jeho synové i jeho stáda.“ Ježíš jí odpověděl: „Každý, kdo pije tuto vodu, bude mít opět žízeň. Kdo by se však napil vody, kterou mu dám já, nebude žíznit na věky. Voda, kterou mu dám, stane se v něm pramenem, vyvěrajícím k životu věčnému.“
Pane, ani vědro nemáš a je lidem těžké pochopit, že vše pozemské před Tebou ustupuje.
Do popředí našich životů necháváme my lidé vystavět si překážky věcí pozemských a mezilidských vztahů.
Prosíme o proměnu společnosti i nás, ať tolik nežízníme po věcech pomíjejících a přijímáme z pramene, co vede k životu věčnému.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží… Prosíme za Jaroslava Tomana i za jeho nejbližší. Prosíme za bratra Vladimíra….
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, kteří jsou pevnou součástí živých společenství i za ty, kteří se ztratili a prosíme za obnovu a růst víry v roce 2017.
Prosíme o požehnání pro shromáždění pardubického vikariátu, shromáždění náboženských obcí. Prosíme za naše společenství, ať v nich roste radost, láska a víra.
(Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich)
Váš biskup Pavel