neděle 25. 12. – Boží hod vánoční
První čtení z Písma: Izajáš 52, 7-10
Jak líbezné je, když po horách jdou nohy toho, jenž poselství nese a ohlašuje pokoj, jenž nese dobré poselství a ohlašuje spásu, jenž Sijónu hlásá: „Tvůj Bůh kraluje!“ Slyš! Tvoji strážní pozvedají hlas, plesají společně, protože na vlastní oči vidí, že Hospodin se vrací na Sijón. Zvučně spolu plesejte, jeruzalémské trosky, vždyť Hospodin potěšil svůj lid, vykoupil Jeruzalém. Hospodin obnažil svou svatou paži před zraky všech pronárodů. I spatří všechny dálavy země spásu našeho Boha.
Hospodine, náš Králi a Pane, zvěst o Tvém pokoji pozvedá naše srdce do výšin.
Sváteční dny, které prožíváme, nesou v sobě vrchol zprávy o Tvé lásce a milosti.
Prosíme, dej nám sílu, ať naše nohy a chtění nás nevedou do zajetí prázdnoty, ať jasněji slyšíme Tvé volání a stáváme se tak i jeho součástí.
Druhé čtení z Písma: Židům 1, 1-6
Mnohokrát a mnohými způsoby mluvíval Bůh k otcům ústy proroků; v tomto posledním čase k nám promluvil ve svém Synu, jehož ustanovil dědicem všeho a skrze něhož stvořil i věky. On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech a stal se o to vznešenějším než andělé, oč je převyšuje jménem, které mu bylo dáno. Komu kdy z andělů Bůh řekl: „Ty jsi můj Syn, já jsem tě dnes zplodil!“ A jinde se praví: „Já mu budu Otcem a on mi bude Synem.“ A když chce uvést Prvorozeného do světa, praví opět: „Ať se mu pokloní všichni andělé Boží!“
Pane Ježíši, promlouváš k nám zřetelně a jasně. Chodil jsi po tomto světě, zakusil jsi jeho radost, bolest i smrt.
Dokončil jsi cestu světa očištění, usedl po pravici Božího majestátu a smíš být součástí života každého člověka i dnes.
Andělé se ti klaní a my, Tví učedníci, prosíme za ty, kteří Tě neznají. Prosíme, ať se jich dotkne zvěst o zrození a Tvém příchodu do jejich života.
Evangelium: Jan 1, 1-14
Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh. To bylo na počátku u Boha. Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest. V něm byl život a život byl světlo lidí. To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila. Od Boha byl poslán člověk, jménem Jan. Ten přišel proto, aby vydal svědectví o tom světle, aby všichni uvěřili skrze něho. Jan sám nebyl tím světlem, ale přišel, aby o tom světle vydal svědectví. Bylo tu pravé světlo, které osvěcuje každého člověka; to přicházelo do světa. Na světě byl, svět skrze něj povstal, ale svět ho nepoznal. Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž se narodili z Boha. A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.
Na počátku i na konci života je světlo od Tebe Bože, které žádná tma nepohltí.
Povoláváš nás do světla své slávy, díky Kristu jsme uvedeni do plné milosti a pravdy.
Prosíme tedy, ať i my dobře vydáváme svědectví o pravém světle, ať vánoční bohoslužby v našich sborech i všechna rodinná setkání jsou rozjasněná světlem od Tebe.
Přímluvy:
Prosíme o požehnání pro adventní dobu, ať jsme vnímaví, rozlišujeme a nacházíme pokoj, světlo radosti a hřejivost pravé lásky, ať se v nás plně rozezní o Vánocích…
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, která se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží. Prosíme za Františka Kuchtu, Václava Žďárského, manžele Pellyovy a …
Prosíme za ty, kteří se cítí být osamoceni, jsou na cestách, v nemocnicích, v tísni, strachu, bolesti těla i duše, v závislostech…
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich…) Váš biskup Pavel