1. neděle adventní
První čtení: Izajáš 2,1-5
Slovo o Judsku a Jeruzalému, jež ve vidění přijal Izajáš, syn Amósův. I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a budou k ní proudit všechny pronárody. Mnohé národy půjdou a budou se pobízet: „Pojďte, vystupme na horu Hospodinovu, do domu Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my po jeho stezkách budeme chodit.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. On bude soudit pronárody, on ztrestá národy mnohé. I překují své meče na radlice, svá kopí na vinařské nože. Pronárod nepozdvihne meč proti pronárodu, nebudou se již cvičit v boji. Nuže, dome Jákobův, choďme v Hospodinově světle!
Očekáváme, Pane, příchod posledních dnů. Tvůj soud je spravedlivý a přímý.
Ještě ale člověk povstává proti člověku, národ proti národu se cvičí v boji. Neumíme jako celek chodit po Tvých stezkách, vrháme se do tmy.
Prosíme, měj s námi ještě trpělivost. Prosíme, ukazuj nám všechny naše „zápasy“ v pravdě a světle. Veď nás k vrcholu pokoje a skutečného míru v Tobě.
Druhé čtení: Římanům 13,11-14
Víte přece, co znamená tento čas: už nastala hodina, abyste procitli ze spánku; vždyť nyní je nám spása blíže, než byla tenkrát, když jsme uvěřili. Noc pokročila, den se přiblížil. Odložme proto skutky tmy a oblečme se ve zbroj světla. Žijme řádně jako za denního světla: ne v hýření a opilství, v nemravnosti a bezuzdnostech, ne ve sváru a závisti, nýbrž oblečte se v Pána Ježíše Krista a nevyhovujte svým sklonům, abyste nepropadali vášním.
Kriste, noc pokročila a den se přiblížil. Přes všechno temné a tíživé, co ubíjí nás i svět, můžeme v Tobě vnímat světlo.
Probouzíš nás ze spánku a ve své milosti vyzbrojuješ, abychom odložili skutky temnoty.
Prosíme, ať se dnes nehalíme do své temnoty, ale oblečeme Tebe a nevyhovujeme svým sklonům.
Evangelium: Evangelium: Matouš 24,36-44
O onom dni a hodině však neví nikdo, ani andělé v nebi, ani Syn; jenom Otec sám. Až přijde Syn člověka, bude to jako za dnů Noeho: Jako tehdy před potopou hodovali a pili, ženili se a vdávaly až do dne, kdy Noe vešel do korábu, a nic nepoznali, až přišla potopa a zachvátila všecky – takový bude i příchod Syna člověka. Tehdy budou dva na poli, jeden bude přijat a druhý zanechán. Dvě budou mlít obilí, jedna bude přijata a druhá zanechána. Bděte tedy, protože nevíte, v který den váš Pán přijde. Uvažte přece: Kdyby hospodář věděl, v kterou noční dobu přijde zloděj, bděl by a zabránil by mu vloupat se do domu. Proto i vy buďte připraveni, neboť Syn člověka přijde v hodinu, kdy se nenadějete.
Pane nevíme, kdy přijde den poslední, nevíme, kdy bude konec, proto směřuješ nás k bdění, abychom byli připraveni.
Jdeme životem s lidmi a prosíme jeden za druhého. Nezáleží na našem soudu, není lidsky jasné, kdo bude přijat a kdo zanechán.
Prosíme za sebe navzájem, dej nám sílu k bdění. Náš duch bývá odhodlán, ale tělo je slabé. Prosíme o Tvého Ducha, ať nás všechny k životu probere.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, která se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých jim velmi záleží.
Prosíme za sestru Mílu Jarešovou, bratra Františka Kuchtu, bratra Václava Žďárského, za manžele Tesařovy….
Prosíme o požehnání pro službu církve. Prosíme, aby i přes sebemenší shromáždění byla zřejmá naděje, víra a láska.
Prosíme o požehnání pro setkání Diecézní katedry, pro komisi pro práci s dětmi, pro hodnotící komisi projektů v KH diecézi, konferenci duchovních hradeckého vikariátu i zasedání DRFV.
(Pokud, víte o dalších konkrétních situacích a chcete, abychom je společně nesli, napište mi, prosím, o nich…) Váš biskup Pavel