Rudolf Špaček
Když se řekne: MUDr. Marie Svatošová… v člověku se ozve slovo: HOSPIC. Alespoň já to u sebe takto mám, a když Královéhradecká diecése uspořádala vzdělávací katedru s touto protagonistkou, neváhal jsem ani na chvíli, neboť zakladatelka českého hospicového hnutí je velmi pozoruhodná a moudrá žena, navíc žena ryzí víry, jež pramení z jejích slov, skutků a celého života.
O paní doktorce Svatošové jsem se dozvěděl již před mnoha lety, kdy vznikla myšlenka založit hospic také v Chrudimi, a pořádali jsme u nás ve sboru ekumenické bohoslužby na podporu tohoto bohulibého díla. Uvědomil jsem si tehdy, že každá aktivita tohoto či podobného charakteru si žádá tahouna, srdcaře cele oddaného prospěšné věci, který nehledí na sebe, na svůj čas, prostředky a já nevím co ještě a neúnavně až do padnutí vydává svědectví evangeliu i obyčejnému lidství.
A takovým člověkem právě doktorka Svatošová je.
Drobná, nenápadná žena, jejíž zkušenosti jsme všichni hltali při přednášce a následné besedě v prostorách areálu naší diecése. Snad právě proto, že oblast její práce je blízká i každému z duchovních, kteří přicházíme do kontaktu s nemocnými či umírajícími – ať už v nemocnicích, v rodinách anebo zařízeních hospicového charakteru. Letité zkušenosti a postřehy i neotřelé nápady jsou jistě obohacením na vysoce citlivém poli lidského života či spíše jeho závěrečné etapy.
Líbila se mi otevřenost, s jakou MUDr. Svatošová k této problematice přistupuje, kdy si dobře uvědomuje úskalí klasických medicinských zvyklostí, kdy je běžné umírající medikalizovat a tudíž jim nedopřát šanci rozloučení a vypořádání se v těch nejcitlivějších otázkách na poli lidských vztahů. Lidská důstojnost a naslouchání byly snad nejskloňovanější termíny celé přednášky. Následná beseda dala mnohé odpovědi pro konkrétní pastorační praxi a osobní výpověď, kdy paní doktorka neváhala sdělit i své vlastní bolesti a ztráty, byla velice silným momentem, který se stal aspoň pro mne skutečným evangeliem do dnešních dnů. Díky za všechny, kteří si její svědectví směli vyslechnout.
Rudolf Špaček
