Kritizovat, brblat, být nespokojený … to jde nám lidem velmi dobře. A šlo nám to opravdu skvěle, když jsme pospolu seděli v jednom autě a mířili do Turnova. Zásobeni knihou či netebookem pro chvíle očekávané nudy a při pocitu zbytečnosti na jednom ze „sletů“, přizvukovali jsme si jeden druhému: „To zase bude vyhozený čas.“, „Mohli jsme se věnovat důležitějším věcem.“, „Uvidíme, co z toho vyleze, ale moc si toho neslibuju.“ … „Vylezlo z toho“ SETKÁNÍ KAZATELŮ A PASTORAČNÍCH ASISTENTŮ cosi nad dosavadní poměry nevídané, přínosné, poučné a zábavné dohromady. Letité zkušenosti, jež krmily pocit „okrajových“, „zbytečných“ holek a kluků pro všechno, vzaly za své stejně rychle, jako ve společenství dvanácti služebníčků naší diecéze prožité odpoledne, večer a část dne následujícího…. „Oni (vedení diecéze v čele s bratrem biskupem Pavlem Pechancem) to snad s námi myslí vážně … ptají se, zajímají se, chtějí být nápomocni slovem i skutkem…“
Kritizovat, brblat, být nespokojený … to jde nám lidem velmi dobře … „Hlavně, aby jim to vydrželo…nové koště přeci dobře mete…“ Nikdo z nás na cestě domů nekritizoval, nebrblal, ale s uspokojením konstatoval, že kniha i notebook zůstaly v batohu. Před spaním jsme byli všichni pozitivně nazážitkováni, že jsme se zmohli na sprchu, modlitbu a do hajan. „Kéž bychom si byli vědomi jejich péče a uměli a chtěli tuto vracet ve své službě.“ „Ne, ne – oni nám mají co vracet.“ „Dobrá, tak abychom ani my ani oni neusnuli na vavřínech.“ „ Jo,to jo.“ A kolik „ta sranda“ stála peněz už pro mě není zásadní, zásadní je, že stála za to!!! Tak příště…
Hospodine, děkuju ti za dva požehnané dny, které jsem prožila v blízkosti bratří a sester sloužících v církvi podobně jako já. Prosím za odpuštění pro svou prostořekost, brblání, kritizování a předem ohlašovanou neoprávněnou nespokojenost. Děkuju ti, Pane, za bratra biskupa Pavla a jeho nejbližší spolupracovníky. Vyprošuji jim moudrost a pokoru. Modlím se za celé vedení královehradecké diecéze, aby v současném díle vytrvali, byli trpěliví i ostražití, uznalí i nároční nejen na své podřízené, ale i sami na sebe. Kéž „jim“ i „nám“ dáš své požehnání. Amen
Anna Holínská