I. Hle, přichází ten den hořící jako pec; a všichni opovážlivci i všichni, kdo páchají svévolnosti, se stanou strništěm. A ten přicházející den je sežehne, praví Hospodin zástupů; nezůstane po nich kořen ani větev.
Malachiáš 3,19-20
II. Přikazujeme vám, bratří, ve jménu Pána Ježíše Krista, abyste se stranili každého bratra, který vede zahálčivý život a nežije podle naučení, která jste od nás převzali. Sami přece víte, jak máte žít podle našeho příkladu.
2. Tesalonickým 3,6-17
III. Když někteří mluvili o chrámu, jak je vyzdoben krásnými kameny a pamětními dary, řekl Ježíš: „Přijdou dny, kdy z toho, co vidíte, nezůstane kámen na kameni, všechno bude rozmetáno.“
Lukáš 21,5
-
Pane Ježíši, víme, jakého máme být Ducha, ale jako kdysi tví učedníci i my bychom hned rádi seslali oheň sžírající na zlo a všechny zlé. Zlo je totiž jako strniště – dusí nás, zabírá náš prostor a čas. Víme, že jednou oheň vše suché spálí, nemáme však trpělivost.
Pane, dusí nás svévole a opovážlivost druhých. Cítíme, jak vše kolem nás se vypíná a vše svazuje. Svět je vyprahlý, je bez tvého Ducha.
Prosíme, zavlaž naši duši. Ať jako živý pramen zavlaží nás tvůj Duch, ať nejsme strništěm vyprahlým, co je ti bez užitku. Vyzbroj nás trpělivostí i nadhledem, ať dokážeme žehnat všemu, co je bez vláhy. -
Otče, chceme vnímat tvou lásku. Chceme nyní přehlušit vše, co na nás volá z tohoto světa a rozptyluje nás. Krátkodeché potěšení a povrchní naděje nás od tebe odvádí, naše srdce bývá světem povzbuzováno jen na chvíli.
Pane, prosíme, ať rozzvučí celou naši bytost tvá láska, ať se nás ve tvé milosti dotýká a nese nás k věčnosti.
Prosíme za povzbuzení tak, aby naše slovo bylo spojeno s činem. Prosíme, ať naše slovo a čin shledáš ty sám dobrým. Ať naše slovo i čin je dobrý, i když je nám dáno pohybovat se v nedobrém světě. -
Hospodine, vše co hoří, jednou skončí. Každý plamen nese kouř a jistotu konce. Každá svíce jednou dohoří a také i můj život jednou vyhasne.
Myslím na ty, kteří v mém nitru jemně září, i když se s nimi tady už nepotkávám. Myslím na ty, u kterých na chvíli stojím u hrobu a jak věřím, oni už svítí v plnosti ve tvé paměti. Děkuji ti, Hospodine za světlo, to které mi svítí a hřeje.
Prosím za všechny, které toto pochmurné počasí a vědomí ztrát vede do stínů a chladu na duši. Prosím, za ty, kteří za smrtí vidí jen černočernou prázdnotu, temnou díru, co jen člověka děsí…
Amen