Texty pro neděli 6. října 2019 – 17. neděle po svatém Duchu

První čtení: Abakuk 1, 1-4; 2, 1-4

Výnos, který přijal ve vidění prorok Abakuk. Jak dlouho již volám o pomoc, Hospodine, a ty neslyšíš. Úpím k tobě pro násilí, a ty nezachraňuješ. Proč mi dáváš vidět ničemnosti a mlčky na trápení hledíš? Doléhají na mne zhouba a násilí, rozrostly se spory a sváry. Proto je tak ochromen zákon a nikdy se neprosadí právo. Spravedlivého obkličuje svévolník, proto je právo tak překrouceno. Postavím se na své strážné stanoviště, budu stát na hlásce a vyhlížet, abych seznal, co ke mně promluví a jakou odpověď dostanu na svoji stížnost. Hospodin mi odpověděl, řekl: „Zapiš to vidění, zaznamenej je na tabulky, aby si je čtenář mohl snadno přečíst. Vidění už ukazuje k určitému času, míří neomylně k cíli; prodlévá-li, vyčkej, neboť přijde zcela jistě, zadržet se nedá.“ Pozor na opovážlivce; není v něm duše přímá. Spravedlivý bude žít pro svou věrnost.

 

            Hospodine, zhouba a násilí, spory a sváry spoutávají rozdělenou společnost.

            Nynější čas není příliš vzdálen dnům proroků i my musíme si dávat pozor na „opovážlivce“.

            Prosíme za křesťany, kteří trpí pod rozdělením a množstvím bojů mezi lidmi, prosíme, povzbuzuj nás k věrnosti.

           

Druhé čtení: 2. Timoteovi 1, 1-14

Slovo Boží je živé, mocné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; proniká až na rozhraní duše a ducha, kostí a morku, a rozsuzuje touhy i myšlenky srdce. Není tvora, který by se před ním mohl skrýt. Nahé a odhalené je všechno před očima toho, jemuž se budeme ze všeho odpovídat. Protože máme mocného velekněze, který vstoupil až před Boží tvář, Ježíše, Syna Božího, držme se toho, co vyznáváme. Nemáme přece velekněze, který není schopen mít soucit s našimi slabostmi; vždyť na sobě zakusil všechna pokušení jako my, ale nedopustil se hříchu. Přistupme tedy směle k trůnu milosti, abychom došli milosrdenství a nalezli milost a pomoc v pravý čas.

 

            Děkujeme za Tvé slovo, Bože, děkujeme za jeho živost, moc a ostrost, co proniká vším.

            Děkujeme za Ježíše, mocného velekněze, má soucit s našimi slabostmi.

            Prosíme, dej, ať i pro tento den nacházíme milost a pomoc v pravý čas.

 

Evangelium: Lukáš 17, 5-10

Apoštolové řekli Pánu: „Dej nám více víry!“ Pán jim řekl: „Kdybyste měli víru jako zrnko hořčice, řekli byste této moruši: ›Vyrvi se i s kořeny a přesaď se do moře‹, a ona by vás poslechla. Řekne snad někdo svému služebníku, který se vrátil z pole, kde oral nebo pásl: ›Pojď si hned sednout ke stolu? ‹ Neřekne mu spíše: ›Připrav mi něco k jídlu a přistroj se k obsluze, dokud se nenajím a nenapiji; pak budeš jíst a pít ty! ‹? Děkuje snad svému služebníku, že udělal, co mu bylo přikázáno? Tak i vy, když učiníte všechno, co vám bylo přikázáno, řekněte: ›Jsme jenom služebníci, učinili jsme to, co jsme byli povinni učinit. ‹“

 

            Pane, tak jako mnohdy čekáme na lidskou vděčnost, toužíme i po vděku za naše služby od Tebe.

            Náš nárok na odměnu ve Tvém království je ovšem ale jen troufalost, směšná představa.

Prosíme o posilu víry mezi lidmi, aby služba církve se vyznačovala radostí, která si nečiní nároků.

 

Přímluvy:

Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám záleží. Prosíme za Ladu Kocourkovou, Žanetu Křípalovou, Petra Peteru, Jana Tichého, Barboru Kindlovou a bratra Miroslava…

Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, aby nás láska spojovala, vedla k průzračným slovům a činům.

Prosíme o požehnání pro setkání konference duchovních hradeckého a náchodského vikariátu a pro setkání kazatelského kurzu v Hradci Králové

Myslíme v modlitbách na zesnulého bratra faráře Radka Hobzu a prosíme o podporu pro jeho rodinu.

Prosíme za dar míru ve světě. Prosíme za otupění lidské nenávisti, sobectví a pýchy.

 

 

Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,

abychom je společně nesli, napište mi o nich.

Váš biskup Pavel