neděle 8. dubna 2018 – 1. neděle po Velikonocích
První čtení: Skutky 4, 32-35
Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli všechno společné. Boží moc provázela svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost. Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je, a peníze, které utržili, skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.
Pane, o vzduch, slunce a hvězdy se povětšinou dělíme s ostatními bez napětí a hádek, ale i to se může změnit.
My lidé hádáme se i o Tebe. A války, zloba, touha vlastnit víc, nahlodává mysl a srdce.
Jen Ty nás můžeš spojit, a tak prosíme, kéž na nás spočívá Tvá milost, která upokojí veškerou lidskou hamižnost.
Druhé čtení: 1. Janův 1, 1 – 9
Co bylo od počátku, co jsme slyšeli, co jsme na vlastní oči viděli, na co jsme hleděli a čeho se naše ruce dotýkaly, to zvěstujeme: Slovo života. Ten život byl zjeven, my jsme jej viděli, svědčíme o něm a zvěstujeme vám život věčný, který byl u Otce a nám byl zjeven. Co jsme viděli a slyšeli, zvěstujeme i vám, abyste se spolu s námi podíleli na společenství, které máme s Otcem a s jeho Synem Ježíšem Kristem. To píšeme, aby naše radost byla úplná. A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy. Říkáme-li, že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu. Jestliže však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu. Říkáme-li, že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není. Jestliže doznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a očišťuje nás od každé nepravosti.
Bože, vyznáváme o Tobě, že jsi světlem, v němž žádné tmy není.
O sobě rádi říkáme, že máme s Tebou společenství, cítíme se být Tvou součástí.
Prosíme, zbavuj nás všech lží a sebeklamů. Uč nás rozpoznat naši tmu, očisťuj od nepravosti.
Evangelium: Jan 20, 19-31
Téhož dne večer – prvního dne po sobotě – když byli učedníci ze strachu před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš a postavil se uprostřed nich a řekl: „Pokoj vám.“ Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. Učedníci se zaradovali, když spatřili Pána. Ježíš jim znovu řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal O tec, tak já posílám vás.“ Po těch slovech na ně dechl a řekl jim: „Přijměte Ducha svatého. Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, a komu je neodpustíte, tomu odpuštěny nejsou.“ Tomáš, jinak Didymos, jeden z dvanácti učedníků, nebyl s nimi, když Ježíš přišel. Ostatní mu řekli: „Viděli jsme Pána.“ Odpověděl jim: „Dokud neuvidím na jeho rukou stopy po hřebech a dokud nevložím do nich svůj prst a svou ruku do rány v jeho boku, neuvěřím.“ Osmého dne potom byli učedníci opět uvnitř a Tomáš s nimi. Ač byly dveře zavřeny, Ježíš přišel, postavil se a řekl: „Pokoj vám.“ Potom řekl Tomášovi: „Polož svůj prst sem, pohleď na mé ruce a vlož svou ruku do rány v mém boku. Nepochybuj a věř!“ Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“ Ježíš mu řekl: „Že jsi mě viděl, věříš. Blahoslavení, kteří neviděli, a uvěřili.“ Ještě mnoho jiných znamení učinil Ježíš před očima učedníků, a ta nejsou zapsána v této knize. Tato však zapsána jsou, abyste věřili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.
Kriste, směřuješ mě, abych měl život ve Tvém jménu, nepochyboval a věřil.
Tvůj pokoj se ale ode mne vzdaluje, tento svět dává mocný nepokoj, dýchá na mě bolestí.
Prosím, stále otevírej dveře do mého srdce, pomoz mi přijímat Ducha svatého, odpouštět a nově se v Tobě i nadechnout.
Přímluvy:
Prosíme za ty, které přemáhá nemoc, únava, bolest a strach, který se dotýká jich samotných nebo těch, na kterých nám velmi záleží…
Prosíme za naše náboženské obce, za všechny sestry, bratry, prosíme za ukotvenost v naději pro rok 2018. Prosíme za požehnání pro povelikonoční čas, ať bohoslužby setkání v náboženských obcích i v rodinách jsou neseny radostí a pokojem. Prosíme o požehnání pro konferenci duchovních hradeckého a náchodského vikariátu.
Prosíme za mír ve světě a otupění lidské nenávisti a nelásky mezi lidmi. Prosíme za naši vlast.
Pokud víte o dalších konkrétních situacích a chcete,
abychom je společně nesli, napište mi o nich.
Váš biskup Pavel