Obvykle ve sboru nediskutujeme moc o politice, a to včetně církevních restitucí. Myslím že se to ani nesluší, protože sbor je domem Hospodinovým. Přiznám se však, že mne velice zaujala argumentace zastánců zdanění církevních restitucí. Církevní restituce byly dány jako náhrada za uloupení majetku církvím, kde naprosto zjevným pachatelem byla komunistická strana. Jinými slovy v této chvíli je okradenému vrácena peněženka, on musí odvést daň a podmínky diktuje ten, kdo sám sebe dává do zjevné kontinuity s pachately. Argumentace ve prospěch zdanění církevních restitucí je nadmíru zajímavá. Šéf KSČM Vojtěch Filip, tedy ten jehož strana byla pachatelem, připomněl, že se danily třeba i náhrady v době povodní v roce 2002. Musím se sklonit před sebekritičností pana Filipa. Pan Filip je první komunista, který argumentačně srovnává do souvislosti činnost komunismu a živelnou katastrofu. O to více je smutná situace české politické scény, která je ochotná vládnout s podporou někoho, kdo naprosto ztratil schopnost sebereflexe, i když popravdě řečeno ji asi nikdy neměl, a navíc svoje vlastní činy srovnává s živelným neštěstím.
Jan Rokyta
Církve československé husitské